Na první pohled není Ganymed nic jiného než šedivá koule složená z horniny a ledu.
Díky Hubbleovu dalekohledu a snímkům pořízeným vesmírnými sondami však vědci získali o největším měsíci sluneční soustavy pozoruhodné poznatky. Jde například o jediný měsíc, který disponuje vlastní magnetosférou, a to třikrát silnější, než najdeme u Merkuru. Jeho atmosféra je sice slabá, ale vyskytuje se v ní kyslík. Navíc existují indicie, že se pod ledovou krustou povrchu skrývá slaný oceán.
Jaké lepší podmínky bychom si mohli představit pro mimozemský život? Voda ve skupenství ledu není ve vesmíru žádná vzácnost. Atmosféra s kyslíkem už ale tak běžná není. A co teprve magnetosféra, kterou se nemůže pochlubit ani Mars! Velmi slabé magnetické pole je důvodem, proč Marsu chybí atmosféra, a tím pádem i ochrana před nabitými částicemi slunečního větru.
Velikost Ganymedu v porovnání se Zemí
Horké jádro by bylo raritou
Existence magnetosféry na Ganymedu nicméně představuje vědeckou záhadu. Magnetické pole měsíce by teoreticky mělo být vytvářeno pohyby vodivých materiálů uvnitř aktivního jádra, jak je tomu v případě Země. Astronomové však na základě porovnání podobných těles usuzují, že jádro Ganymedu musí být už dávno vyhaslé. Pokud bylo v minulosti zdejší magnetické pole velmi silné, zbytkový magnetismus se mohl zachovat v silikátových horninách v plášti. Pak je tu ale ještě jedno možné vysvětlení: jádro nevyhasíná díky gravitační interakci měsíce s Jupiterem, která zahřívá plášť a brání chladnutí vnitřních vrstev.
To by ovšem v důsledku znamenalo něco naprosto senzačního: pod zmrzlým povrchem je teplo. Voda by se tu mohla nacházet v kapalném skupenství a hostit jednoduché organismy, které se umějí přizpůsobit extrémním podmínkám.
O struktuře Ganymedu a objevu vodní páry v jeho atmosféře pojednává video:
Život možný jen v podzemí
Existenci slaného oceánu v hlouce 100-200 km pod krustou naznačují také počítačové modely i pozorování provedená Hubbleovým dalekohledem. Naproti tomu povrch Ganymedu příznivé podmínky pro život neposkytuje. Ve srovnání s planetou Zemí sem dopadá jen 1/30 slunečního záření a teploty se tu ve dne pohybují mezi -182 a -112°C. Životu v podobě, v jaké ho známe, by se tu moc nelíbilo. A přestože atmosféra obsahuje kyslík, je příliš slabá na to, aby na měsíci zadržela teplo.
Ganymed si rozhodně zaslouží další zkoumání. Zblízka by ho měla studovat sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer), jejíž cestu k Jupiteru NASA plánuje odstartovat příští rok. Na oběžnou dráhu Ganymedu se dostane v roce 2034 a k povrchu měsíce se přiblíží na pouhých 500 km. Vědci doufají, že díky této misi pochopí princip záhadné magnetosféry a načerpají o Ganymedu spoustu nových vzrušujících informací.
Zdroje: https://solarsystem.nasa.gov/, https://www.forbes.com/, https://cs.wikipedia.org/wiki/)
