Často se říká, že noc strávená s gejšou je jako setkání s dlouholetým přítelem. Tak skvělá je společnice. Umění plynulé a inteligentní konverzace, tance, zpěvu, čajového obřadu či aranžování květin se tyto ženy vždy snažily přivést k dokonalosti. Jejich přítomnost na obchodní schůzce nebo VIP večeři se proto stala symbolem sociálního postavení hostitelů.
Historie gejš sahá do 18. století, kdy se takto nazývané ženy snažily oddělit od svých kolegyň - kurtizán a nabízet pouze nesexuální služby. Zahrnovaly tradiční japonské umělecké formy a estetické ideály. O století později byly gejši již oficiální nezávislou profesí a staly se vyhledávanou zábavou.
Cesta gejši
Do 20. století začínaly gejši svůj výcvik již v raném věku, přibližně kolem šesti let. Dnes svůj trénink zahajují po střední škole. Maiko, tedy učednice, si v průběhu něj osvojují umění tradičního tance, zpěvu, etikety, obsluhy hostů v čajovnách a hru na hudební nástroje.
I přesto, že gejši oficiálně neprodávají svá těla, maiko se učí také flirtovat. Jedním ze způsobů je upozornit na svou šíji, kterou Japonci hodnotí jako velmi svůdnou. Přes bílý make-up nechávají prosvítat holou kůži, což je považováno za vysoce dráždivé.
Jedním z cílů tohoto jednání bylo do roku 1956 najít muže, jenž by byl ochotný zaplatit co nejvyšší částku za panenství učednice. Z té se pak splatil dluh za stravu, kimona, výchovu a výuku v umění. Jakmile došlo k vyrovnání, maiko se stávala geišou.
Mizuage
Nákup práva prvního styku často probíhal jako dražba. „Dívky neměly v této záležitosti žádné slovo, takže to v tomto ohledu můžete nazvat sexuálním otroctvím," říká Mariko Okada, profesorka z japonské Oberlin University. Podle tradice se jednalo pouze o obřadní záležitost na jednu noc. Po ní se milenci již zpravidla nesešli.
Praxe prodeje panenství za účelem finančního sponzorování byla postavena mimo zákon v šedesátých letech. Od té doby mizuage probíhá pouze symbolicky, kdy ženy mění účes a styl nošení kimona. Sem tam se však objeví zprávy, kdy i dnešní maiko dostávají nabídky na prodej panenství. Nejen od zákazníků, ale také od svých učitelek.
Zdroje: www.chomutovky.cz, www.short-history.com, www.en.wikipedia.org, www.idnes.cz, www.vice.com
