Na rozdíl od tvrzení zpochybňujících společný původ, vědecké výzkumy podporují představu společného genetického dědictví slovanských populací. Studií ale existuje celá řada a každá dochází k jinému výsledku. Společná pravlast Slovanů tedy je a zřejmě i nadále bude otázkou vědeckých diskusí a bádání. "Slovanizace" Evropy a s ní spojené rozptýlení slovanských jazyků vyvolává otázku, do jaké míry tato nedávná kulturní proměna v Evropě ovlivnila její genetickou krajinu.
Máme jednotný původ nebo ne? Jedny studie jsou pro
Genetické studie přinesly cenné poznatky o původu slovanských národů. Jedna ze studií, kterou realizoval Peter A. Underhill se svým týmem, analyzovala chromozomální markery Y různých slovanských populací. Jejich zjištění, publikovaná v časopise PLOS ONE, odhalila značnou genetickou příbuznost mezi studovanými slovanskými skupinami, což naznačuje společnou otcovskou linii a společný původ.
Podobná zjištění pak potvrdila i další rozsáhlá studie vedená mezinárodním výzkumným týmem genetiků a lingvistů akademika a profesora archeogenetiky na univerzitě v Tartu Richarda Villemse a Olega Balanovského z Vavilovova ústavu obecné genetiky v Rusku.
Zkoumala genetickou rozmanitost více než 3 500 jedinců z 20 slovanských populací a výsledky výzkumu, které byly publikované v časopise Molecular Biology and Evolution, tvrdí, že slovanské populace vykazují značnou genetickou homogenitu, což odpovídá společnému původu a sdílenému genetickému původu. Ve skutečnosti ale studie také ukazuje, že genetické složení Slovanů se nijak výrazně neliší od genetického složení jejich sousedních neslovanských populací.
I další pozoruhodná studie, publikovaná v Proceedings of the National Academy of Sciences, analyzovala genomy starověkých jedinců z archeologických nalezišť v Polsku a na Ukrajině, které pocházejí z doby železné. Výzkum odhalil genetickou kontinuitu mezi těmito starověkými jedinci a moderními slovanskými populacemi, což posílilo představu společného genetického dědictví.
Na jedno z videí se podívejte zde:
Alternativní teorie jdou proti
Všechna předchozí vědecká zjištění zpochybňují alternativní teorie, které vyvracejí společný původ Slovanů. Zatímco kulturní a jazykové vlivy mohly formovat slovanskou identitu, genetické studie poskytují pádné důkazy o společném genetickém původu napříč slovanskými populacemi. Na druhou stranu analýza DNA naznačuje, že slovanské populace jsou vždy geneticky bližší sousedním neslovanským národům než geograficky vzdáleným národům slovanským. Nové genetické výzkumy ukazují, že dnes žijící Slovany tedy spojuje spíše podobný jazyk a kultura, než že by byli spojeni geny.
Podle bioarcheologa Jaromíra Beneše si například Češi vojensky podmanili Germány podobně, jako dříve Germáni Kelty. Obyvatelstvo jednotlivých národů se smísilo a dále žilo pod nadvládou slovanských vůdců, což je i důvodem, proč Slované postupně ovládli tak velké území. Podmaněné kmeny je musely přijmout, a tak postupně vznikla velká kultura. I tato teorie je však hypotetická.
„Genetika slovanských populací převážně odráží genetické složení populací předslovanských a jen slabě se shoduje s mapou slovanských jazyků," uvádí archeolog John Mallory se svými ruskými kolegy.
Genetický výzkum je rozvíjející se obor a nové objevy a metodiky mohou v budoucnu vést k dalším poznatkům. V současné době však panuje mezi genetiky a badateli shoda, která podporuje představu o společném genetickém dědictví slovanských národů a odmítá tvrzení, která se snaží společný původ zpochybnit.
I když tedy dnes stále tvrdíme, že slovanské národy mají jednotné genetické dědictví, další výzkumy nepochybně přispějí k ucelenějšímu pochopení původu a migrací slovanských národů.
Zdroje: en.wikipedia.org, journals.plos.org - studie, www.nature.com - studie, brewminate.com
