Celé toto širé území musela kdysi obývat nějaká civilizace, pro které měla tvorba geoglyfů smysl. Bavíme se přitom o opravdu dávné minulosti. Datace provedená za pomoci optické luminiscence ukázala, že nejstarší obrazce se zrodily před 8500 lety, to znamená o 4000 let dříve, než byla v Egyptě postavena první pyramida. Jordánské geoglyfy navíc dokázaly o 6000 let předběhnout slavné linie na peruánské planině Nazca, o jejichž účelu se rovněž nic neví.

Zcela něco jiného než Nazca

Mezi geoglyfy v Jordánsku a Peru jsou však přecijen velké rozdíly. Jihoamerické kmeny si libovaly ve zpodobňování živočichů a lidských postav, zatímco geometrické tvary vyrývaly do půdy jen málokdy. Na Blízkém východě oproti tomu nalézáme jen abstraktní obrazce připomínající kola od vozu či papírové draky, které si děti pouští na podzim ve větru.

Liší se rovněž způsob, jakým byly geoglyfy v obou lokalitách vytvořeny. V Peru byla odstraněna horní vrstva přírodního materiálu, čímž se odkryl barevně odlišný geologický podklad. V Jordánsku a sousedních zemích jde o takzvané geoglyfy pozitivní, které vznikly naaranžováním kamenů a dalšího materiálu na zemský povrch.

Z leteckého pohledu vypadají tyto kreace poměrně malé, ale ve skutečnosti mívají v průměru několik stovek metrů a jsou viditelné i z vesmíru. Některé z nich mají půdorys naprosto jednoduchý, jiné jsou členěné, s větším množstvím menších "buněk". Prohlédnout si je můžete ve videu:

Zdroj: Youtube

Záhadný účel

Archeologové v jednom z kruhů našli prastaré gazelí kosti, což je ale slabé vodítko k vytvoření smysluplné teorie, která by objasnila, k čemu geoglyfy dávné civilizaci sloužily. Mohlo jít o rituální místa či obětiště, což se ostatně předpokládá o každé záhadné památce. Je ale také možné, že navršené kameny v minulosti tvořily mnohem vyšší zdi, které se během 8000 let rozpadly. V takovém případě struktury mohly sloužit jako ohrady pro zvířata, nebo dokonce jako základy lidského sídliště.

Černá poušť totiž nebývala vždy pustinou; kdysi dávno tu panovalo mnohem vlhčí podnebí a terén vyplňovaly rozlehlé travnaté stepi. Šlo o místo jako stvořené pro kočovné pastevce a jak je vidět z velkého počtu geoglyfů, lidem se zde opravdu dařilo. Nezanechali nám však po sobě nic jiného než zvláštní kamenné linie. O jejich kultuře a dalších osudech proto nic netušíme.

Zdroje: https://www.thevintagenews.com/, https://www.dailymail.co.uk/