Houbovité mraky
Takové a jím podobné mraky se objevily na celé řadě obrazů. Výjimkou tak není ani obraz slavného George Fredericka Koehlera. Jeho obraz pochází z 18. století a znázorňuje obrovskou tragédii, ke které došlo o dvě století později.
Houbovité mraky jsou běžně spojované s jadernými výbuchy. Jen málokdo však tuší, že první podobizny takových mraků nepochází z 20. století, jak by se dalo předpokládat, nýbrž z roku 1782.
Právě v tomto roce namaloval slavný George Frederick Koehler jeden ze svých obrazů nesoucí název Velké obléhání Gibraltaru. Tehdy však nikdo netušil, co je vyobrazený hřibovitý mrak skutečně zač.
Toto označení vzniklo až v roce 1955 ve snaze popsat shluk mraků, které vznikají během jaderného výbuchu.
Hřibovitý mrak lze spatřit jak na obraze Koehlera, který pochází z roku 1782, tak na malbě z roku 1798 vyobrazující oblohu nad německou Gothou. Ačkoliv se s velkou pravděpodobností jednalo pouze o meteorologickou událost, které nepředcházel žádný výbuch, jsou tyto malby zarážející.
Vrhají nás do víru spekulací, jak to tehdy, více než dvě století zpátky, skutečně bylo. Zda ti, co tyto obrazy malovali, věděli něco o jaderných výbuších nebo zda jde o pouhou shodu náhod, za kterou tehdejší autoři schovávali něco zcela jiného.
Jak to skutečně bylo?
Vědci však pro tyto obrazy mají vysvětlení. Podle nich podobný hřibovitý mrak může vzniknout i jinými způsoby, než pouze výbuchem jaderné bomby.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Jakékoliv množství horkého plynu, které se dostane blízko k obloze, vytvoří mrak. Při ochlazování se plyny začnou stáčet do sebe a vytvoří hřibovitý tvar. Na podobném principu fungují jak jaderné hřibovité mraky, tak ty ostatní, které s jadernými výbuchy nemají nic společného.
Podobné hřibovité mraky má většina lidí zafixované převážně z období svržení jaderných bomb na Hirošimu a Nagasaki. Pokud se drží dostatečně nízko, přitahují ze země úlomky, které společně s kouřem vytvářejí typický "ocásek".
Obraz, který Koehler vytvořil, když sledoval boj mezi francouzskými a španělskými válečnými loděmi zahalenými v dýmu, tak mohl mít klidně předlohu v explozi jedné z lodí. Po ní do vzduchu vyletěl mrak, který vytvořil tvar Koehlerovy pověstné houby.
Zdroje: repository.library.brown.edu, www.iflscience.com, en.wikipedia.org
