Zdroj: Profimedia.CZ
Říkali jí Anděl z Brém: Za milou tváří se skrývala vyšinutá masová vražedkyně
Gesche Gottfriedová platila za příklanou občanku města Brém. V životě ji ale provázela jedna rána za druhou. Zemřeli jí oba manželé a všechny děti, na věčnost se odebral i nový snoubenec. Sousedé ji litovali. Teprve o mnoho let později vyšla najevo krutá pravda.
V roce 1785 se chudým rodičům v Brémách narodila dvojčata Johann a Gesche. Zatímco chlapečkovi se doma dostávalo veškeré pozornosti a lásky, jeho sestra byla odstavena na vedlejší kolej. Cítila se nemilovaná a možná i kvůli tomu se nikdy nenaučila někoho skutečně milovat.
Její první manžel zemřel v roce 1813, aniž s ní stihl počít potomka. Gesche se provdala znovu a přivedla na svět tři děti. O pár let později jedno po druhém onemocnělo, až je Gesche všechny pohřbila. Ve stejné době podlehli záhadné nemoci i její rodiče a bratr. Následoval druhý manžel i nový přítel, který se s Gesche zasnoubil.
V roce 1825 se roznemohla rodinná přítelkyně a učitelka hudby Anna Lucia Meyerholzová. Gesche jí nabídla pomocnou ruku a v nemoci o ni pečovala. Lidé v sousedství jí začali přezdívat "Anděl z Brém". "Chudák ženská, přišla o celou rodinu, a teď se s takovou láskou stará i o cizí nemocné," litovali ji.
Gesche Gottfriedová se poté "postarala" také o několik nemocných sousedů. Bohužel, nikdo z jejích pacientů se nevyléčil. Až na jednoho.
Johann Christoph Rumpff si povšiml, že jídlo, které mu Gesche obětavě uvařila, obsahuje podivné bílé granulky. Pojal podezření a granulky donesl svému lékaři, který je nechal prozkoumat odborníky. Šlo o arzenik. Gesche Gottfriedová mezitím uprchla do Hanoveru a stačila otrávit další dvě osoby, než byla konečně zatčena a usvědčena z patnáctky vražd.
Vyšlo najevo, že členům své rodiny i sousedům podávala malé množství jedu na krysy zvaného v Německu "myší máslo". Když onemocněli, trpělivě o ně pečovala, přičemž jim do jídla přidávala další jed, až je zcela usmrtila. Soud nad ní vynesl rozsudek smrti stětím. Její poprava v dubnu roku 1831 byla poslední veřejnou popravou v Brémách.
