King Kong existoval. Gigantická opice děsila svým vzrůstem a zabilo ji jídlo

Nataša Slánská | 28. 4. 2022

V roce 1935 brouzdal mladý holandský paleontolog Ralph von Koenigswald ulicemi Hongkongu a kroky ho zavedly do lékárny tradiční čínské medicíny. Zde mu byl nabídnut "dračí zub" - stolička neobvyklých rozměrů, která dle jeho úsudku nemohla patřit žádnému ještěrovi, ale nějakému obrovskému primátovi. Tak se vědec dostal na stopu gigantické opice, jež před miliony lety strašila jihovýchodní Asii.

Od Koenigswaldovy procházky Hongkongem už uplynulo téměř 90 let, a vědci stále nemají z obřího primáta k dispozici nic jiného než nějaké ty zuby a čelist. Nic jiného se bohužel v teplém a vlhkém podnebí jihovýchodního koutu Asie dochovat nemohlo. Dokonce i DNA se zde rozloží mnohem rychleji než v jakýchkoli jiných podmínkách. Gigantopithecus blacki, jak byl záhadný primát pojmenován, vyhynul někdy před 300 tisíci lety. V pralesích na území dnešní Číny a Indie se pohyboval dlouhých 9 milionů let.

Člověku by připadalo, že má před sebou živého King Konga. Gigantopiték měřil ve vzpřímené pozici 3,5 metru a jeho hmotnost dosahovala 500 kilogramů. Vzhledem k jeho těžké váze ale vědci nepředpokládají, že chodil vzpřímeně, nejspíš se pohyboval po čtyřech jako většina jiných opic.

Vědec přišel s šokujícím tvrzením: V Indonésii stále přežívá druh pračlověka
Magazín

Vědec přišel s šokujícím tvrzením: V Indonésii stále přežívá druh pračlověka

Půltunový kolos

Protože se z něho nedochovalo nic jiného než zuby, jeho přesná podoba či například barva srsti se nedá určit. Co vše o něm víme a jak asi mohl vypadat, přibližuje video:

Zdroj: Youtube

Jakkoli gigantopiték působil hrůzostrašně, nešlo o žádného masožravého lovce. Jeho strava byla čistě rostlinná a tvořily ji především bambusy, které mohly být v případě nouze nahrazeny ovocem a kořínky.

Právě vybíravost v jídle se stala tomuto pozoruhodnému gigantovi nakonec osudnou. Analýza nalezených zubů odhalila, že jeho život provázela delší období hladovění. Viditelně se tedy neuměl přizpůsobit prostředí a najít si jiný zdroj potravy v případě, že nenašel dostatek bambusů. Nedostatečná strava vedla k poklesu reprodukce a nakonec i k vymření celého druhu.

Záhadné stopy

Milovníci záhad v minulosti spekulovali, že gigantopiték mohl nějakým zázrakem přežít do dnešních dní a zanechávat za sebou tajemné stopy přisuzované sněžnému muži Yettimu. Protože ale zkazky o těchto stopách pocházejí z chladného prostředí Himalájí, vědci tuto teorii nepovažují za pravděpodobnou. Gigantopiték byl striktně vázán na podmínky pralesa a bambusy podobně jako třeba panda - region jeho výskytu byl tedy značně omezený. Navíc by se nejspíš ani nenaučil chodit po zadních končetinách, takže by zanechával stopy typické pro čtyřnohého primáta.

Zdroje: https://www.newscientist.com/, https://www.ancient-origins.net/, https://www.nationalgeographic.com/

Tagy Asie Bambus Čína Himálaj Hongkong Indie Jihovýchodní Asie King Kong opice