Od Koenigswaldovy procházky Hongkongem už uplynulo téměř 90 let, a vědci stále nemají z obřího primáta k dispozici nic jiného než nějaké ty zuby a čelist. Nic jiného se bohužel v teplém a vlhkém podnebí jihovýchodního koutu Asie dochovat nemohlo. Dokonce i DNA se zde rozloží mnohem rychleji než v jakýchkoli jiných podmínkách. Gigantopithecus blacki, jak byl záhadný primát pojmenován, vyhynul někdy před 300 tisíci lety. V pralesích na území dnešní Číny a Indie se pohyboval dlouhých 9 milionů let.

Člověku by připadalo, že má před sebou živého King Konga. Gigantopiték měřil ve vzpřímené pozici 3,5 metru a jeho hmotnost dosahovala 500 kilogramů. Vzhledem k jeho těžké váze ale vědci nepředpokládají, že chodil vzpřímeně, nejspíš se pohyboval po čtyřech jako většina jiných opic.

Půltunový kolos

Protože se z něho nedochovalo nic jiného než zuby, jeho přesná podoba či například barva srsti se nedá určit. Co vše o něm víme a jak asi mohl vypadat, přibližuje video:

Zdroj: Youtube

Jakkoli gigantopiték působil hrůzostrašně, nešlo o žádného masožravého lovce. Jeho strava byla čistě rostlinná a tvořily ji především bambusy, které mohly být v případě nouze nahrazeny ovocem a kořínky.

Právě vybíravost v jídle se stala tomuto pozoruhodnému gigantovi nakonec osudnou. Analýza nalezených zubů odhalila, že jeho život provázela delší období hladovění. Viditelně se tedy neuměl přizpůsobit prostředí a najít si jiný zdroj potravy v případě, že nenašel dostatek bambusů. Nedostatečná strava vedla k poklesu reprodukce a nakonec i k vymření celého druhu.

Záhadné stopy

Milovníci záhad v minulosti spekulovali, že gigantopiték mohl nějakým zázrakem přežít do dnešních dní a zanechávat za sebou tajemné stopy přisuzované sněžnému muži Yettimu. Protože ale zkazky o těchto stopách pocházejí z chladného prostředí Himalájí, vědci tuto teorii nepovažují za pravděpodobnou. Gigantopiték byl striktně vázán na podmínky pralesa a bambusy podobně jako třeba panda - region jeho výskytu byl tedy značně omezený. Navíc by se nejspíš ani nenaučil chodit po zadních končetinách, takže by zanechával stopy typické pro čtyřnohého primáta.

Zdroje: https://www.newscientist.com/, https://www.ancient-origins.net/, https://www.nationalgeographic.com/