Rozhodli se je prozkoumat odborníci z University of Cincinnati v čele s paleoantropoložkou Lynne Schepartz. Objevili hromady kostí zvířat, které v jeskyních obvykle nežijí, jako byli masivní stegodoni a obří nosorožci. Otázkou bylo, jak se tam dostali.
Podle vědkyně je nemožné, aby se zvířata do jeskyně zatoulala sama. Oba dva druhy byly býložravci, kteří vyhledávali otevřené planiny. Do Panxian Dadong je tak musel někdo zavléct násilím. Podrobná analýza fragmentů koster odhalila jednoznačnou lidskou stopu.
Jeskyně Panxian Dadong
„Našli jsme známky po řezu a ohni. Řada pozůstatků byla roztlučena, pravděpodobně kamenným nástrojem," popisuje Lynne Schepartz. „Zajímavostí je, že v ložiskách byly zastoupeny všechny věkové kategorie nosorožců. Naznačuje to, že nešlo o náhodný odchyt mláďat, které za skupinou zaostávaly, ale lidé vědomě vyhodnocovali, jakého jedince uloví."
Navíc, dosavadní nálezy v jeskyni v jižní Číně ukazují, že Homo erectus měli schopnost myslet symbolicky a řešit problémy. Další důkazy o komplexním chování přinášejí nalezené kamenné nástroje. „V době před 300 tisíci lety dochází k intenzivnějšímu používaní kvalitnějších materiálů. Lidé z Dadongu si vybírali. Když mohli, sáhli po lepší pomůcce," říká odbornice. „Lovci nad svým chováním uvažovali."
Vykopávky však přinesly i další nález. Zkamenělý zub obrovských rozměrů. Ukázalo se, že patřil vyhynulému tvorovi, největšímu primátu, který kdy žil, Gigantopithecusovi blacki. Ten obýval oblast jižní Číny a severního Vietnamu před 2 miliony až 310 tisíci lety.
Gigantopithecus blacki
Gigantopithecus představuje slepou vývojovou větev čeledi hominidů. Poprvé byl popsán v roce 1935 německo-nizozemským paleontologem Ralphem von Koenigswaldem, jenž v čínské lékárně v Hongkongu koupil nezvykle velkou stoličku. Během dalších desítek let byly nalezeny další zuby a fragmenty čelistí.
Gigantopithecus vs člověk
Vědci předpokládají, že Gigantopithecus blacki byl vysoký až tři metry a vážil kolem 550 kg. To je téměř třikrát více, než dosahuje samec dnešní gorily. Vzhledem ke své velikosti se musel pohybovat po zemi. Masivní stoličky naznačují, že se živil tuhou vláknitou rostlinnou potravou, bambusem nebo podobnou travinou.
Specifická strava a neochota přizpůsobit se měnícímu prostředí s největší pravděpodobností stála za jeho vyhynutím. „Konkuroval totiž lidem," říká Lynne Schepartz. „Homo erectus mladé výhonky bambusu také konzumoval. Vzrostlé kusy poté využíval k výrobě nástrojů. Nalezený zub v jeskyni Panxian Dadong ukazuje, že mohlo dojít k boji o teritorium."
Zdroj:
www.cs.botanyzoology.com, www.messagetoeagle.com, www.cs.wikipedia.org
