Psal se rok 1935, kdy německo-nizozemský paleontolog Ralph von Koenigswald narazil v čínské lékárně v Hongkongu na podivné zuby a kosti. Prodávaly se jako dračí a měly ulevit od různých těžkostí. Vědec však poznal, že stoličky musely patřit obrovskému lidoopu. Až o dvacet let později, na základě objevů v čínské provincii Kuang-si, však bylo jisté, že jejich majitelem byl největší hominid naší planety.

Odborníci odhadli, že Gigantopithecus žil před osmi miliony až 300 000 lety. Na základě velikosti zubů a čelistí předpokládají, že byl asi 280 cm vysoký a vážil více než půl tuny. To je téměř třikrát více, než dosahuje samec dnešní gorily. Vzhledem ke své velikosti se musel pohybovat převážně na zemi a ne ve větvích. Způsob jeho chůze je však záhadou, protože jeho postkraniální kostra nebyla zatím objevena.

Gigantopithecus

Tajemstvím zároveň bylo i jeho místo na evolučním žebříčku. Byl Gigantopithecus náš příbuzným či nikoli? Tato otázka trápila vědce mnoho let, včetně odborníků z Ústavu evoluční biologie Univerzity Pompeu Fabra a z Kodaňské univerzity. Z vykopaných pozůstatků se totiž nedala získat jeho DNA.

„Genetická informace byla kvůli stáří fosilií a subtropickému podnebí degradována. Vše, co jsme dosud o tomto druhu zjistili, bylo založeno na morfologii jeho zubů,” říká docent Enrico Cappellini. „Vymysleli jsme proto novou metodu, jež rekonstruuje proteinové sekvence ze skloviny a otestovali jsme ji na 1,9 milionu let staré stoličce.”

Informace z ní získané pak porovnali s databází jiných hominidních molekul. „Hledali jsme počet rozdílů. Předpokládali jsme, že čím je nižší, tím jsou si druhy více podobné a později se na evolučním stromu rozcházejí,” vysvětluje hlavní autor studie Frido Welker, publikované v prestižní časopisu Nature.

Obří opičák

Vědci zjistili, že nejbližší žijící příbuzní Gigantopithecus blackiho nejsou lidé, ale orangutani. Jejich poslední společný předek žil asi před 10 miliony lety. Zároveň potvrdili, že byl býložravec a obýval výhradně bambusové lesy současné Číny, Indie a Vietnamu. Jeho strava tak nebyla příliš pestrá.

Zdroj: Youtube

„Předpokládáme, že právě jeho monotónní jídelníček ho přivedl k záhubě,” říká paleontolog z univerzity v Tübingenu Hervé Bocherens. Před 100 000 lety se náhle ochladilo a zalesněné oblasti začaly mizet. Mohutný tvor se nedokázal měnícím podmínkám přizpůsobit a začal hladovět. To pro něj bylo osudné.

Zdroje: www.smithsonianmag.com, www.eurekalert.org, www.livescience.com, www.nationalgeographic.com