Před smrtí panny orleánské se život hraběte Gillese de Montmorency-Lavala, známějšího jako baron de Rais, ubíral jedním jediným směrem - ochránit Janu z Arku a bojovat po jejím boku až do samotného konce. Když onen konec nastal, izoloval se do svého panství a začal se věnovat okultním vědám. Ale to trochu předbíháme.

Ochránce panny orleánské

De Rais se narodil pravděpodobně roku 1405 do velmi bohaté rodiny. Po smrti rodičů zdědil celé jejich bohatství, které se sňatkem se svou sestřenicí Kateřinou de Thouarsovou nakumulovalo.

Byl to nesmírně inteligentní a vzdělaný člověk, který si získal každého, na koho promluvil. Se vstupem na královský dvůr dauphina Karla VIII. si budoucího panovníka naklonil nejen šarmem, ale hlavně prostředky, z nichž se platily hostiny i vojska. Jakmile Jana z Arku zařídila Karlovu korunovaci na krále, dostal de Rais veledůležitý úkol – za každou cenu ji ochránit.

První satanista

Janina tragická smrt upálením v roce 1431 otřásla jeho světem. Janu uctíval a věřil, že ji Francii doopravdy seslal Bůh. Do dvora se už nikdy nevrátil a uchýlil se do svého hradu Tiffauges. Manželku a téměř všechno služebnictvo poslal pryč a žil zde dlouhé roky sám, přemýšlíc, zda Bůh opravdu existuje a pokud ano, proč by Janu zradil. Pochyby rostly, dokud svou víru nezavrhl a nezačal se zajímat o satanismus a obory jemu blízké - okultní vědy, nekromancii a alchymii. Do historie se zapsal jako jeden z prvních satanistů.

S Ďáblem v zádech se de Rais mohl oddat svým celoživotně skrytým tužbám, vraždění a pedofilii. V roce 1432 otřásla Bretaní a přilehlými oblastmi série nevyjasněných zmizení malých chlapečků školního věku. Nevinné oběti chladnokrevný baron spoutal v útrobách svého prázdného hradu a vyřádil se na nich způsoby, ze kterých dodnes mrazí. Chlapců byly údajně stovky.

Takové činy přece nemohly projít bez povšimnutí a trestu, zvláště mluvíme-li o stovkách dětí. Jak se ale ukázalo, mohly. Částečně. De Rais se v roce 1440 dostal do hledáčku biskupa. O jeho vražedném koníčku sice padlo pár slov, církevní soud ale jmenovitě zajímalo praktikování okultismu a kacířství. S každou výpovědí se seznam neodpustitelných hříchů rozrostl o další položky - mravní zkázu, rouhání, urážky svátosti, pletky s ďáblem… celkem měl 49 bodů. Znásilnění a zavraždění stovek dětí se umístilo na jeho konci a v rozsudku smrti nemělo přílišnou váhu. Dne 25. října 1440 de Raise oběsili a jeho tělo spálili na hranici. Ještě předtím však ďáblova posla mučili podobným způsobem, jakým popsal mučení svých obětí.