Příběh pana Guillotina, milosrdného lékaře, který stvořil krutý smrtící nástroj

Vynálezce popravčího nástroje lékař Joseph Ignace Guillotin

Vynálezce popravčího nástroje lékař Joseph Ignace Guillotin

Foto: profimedia

Nejefektivnější popravčí nástroj byl poprvé použit roku 1792 ve Francii. Historici se ale domnívají, že praděd klasické ostré gilotiny je původem z Čech a používal se za vlády Přemyslovců. 

Popravit člověka nikdy nebylo snadné, ačkoliv se nabízelo spoustu kreativních možností - stětím, otravou, rozčtvrcením, oprátkou a pokračovat můžeme do nekonečna. Vynálezem gilotiny se usmrcování lidí stalo mnohem jednodušší a právě velké klouzající se ostří bylo ze všech způsobů popravy i nejspolehlivější - neexistoval nikdo, kdo by čistý řez přežil.

Milosrdný lékař

Vynález se přikládá francouzskému lékaři Josephu Ignaci Guillotinovi, který s rozsudkem smrti nesouhlasil, ale protože ho sám nemohl zvrátit, rozhodl se nabídnout milostivější, bezbolestnější, rychlejší a hlavně účinné řešení - stětí obrovským padacím nožem. Okamžité usmrcení se totiž v dobách veřejných exekucí podařilo málokdy, správně seknout vyžadovalo sílu a přesnost a ne každému popravčímu se to podařilo na první pokus. Gilotina tohle vyřešila.

Řádili na Slovácku upíři? Archeologové odkryli hrob se zvláštním nálezem

Prototyp Guillotinova vynálezu vylepšil chirurg Antoine Louise, který ostří výrazně zešikmil a nabídl tak ještě rychlejší a snazší smrt. Právě po něm se ze začátku popravčímu nástroji přezdívalo louison či louisette.

Poprvé byl inovativní vražedný stroj použit roku 1792 a z veřejných poprav se ve Francii stala očekávaná událost. Konec nastal roku 1939, kdy se uskutečnila poslední veřejná poprava. Poslední stětí ve Francii se pak datuje k 10. září 1977 a o čtyři roky později byl trest smrti zrušen úplně.

Česká verze gilotiny

Historici ale nacházejí mnoho podobných nástrojů, které pochází z ještě dřívějších dob. Například letopisec Přibík Pulkava tvrdil, že se koncem 13. století v Čechách k popravě využívalo padající naostřené dřevěné prkno. První obětí této dávné gilotiny se stal Záviš z Falkštejna. K trestu smrti ho odsoudil Václav II., syn Přemysla, protože se Závišův bratr Vítek odmítl vzdát hradu Hluboké nad Vltavou.

William Wallace v heroickém pojetí Mela Gibsona

Jak skutečně probíhala poprava Williama Wallace. Realita byla horší něž film

Že se Záviš stal obětí vůbec první gilotiny stojí jen a pouze v díle Pulkavy. Tvrzení kontradikuje Zbraslavská kronika, v níž zase stojí, že byl Záviš sťat mečem. Celou pravdu o historii gilotiny se tak zřejmě nikdy nedozvíme.

Akční letáky