Příběh pana Guillotina, milosrdného lékaře, který stvořil krutý smrtící nástroj

8. listopad 2019 četba na 2 minuty
Vynálezce popravčího nástroje lékař Joseph Ignace Guillotin

Vynálezce popravčího nástroje lékař Joseph Ignace Guillotin

Foto: profimedia

Nejefektivnější popravčí nástroj byl poprvé použit roku 1792 ve Francii. Historici se ale domnívají, že praděd klasické ostré gilotiny je původem z Čech a používal se za vlády Přemyslovců. 

Popravit člověka nikdy nebylo snadné, ačkoliv se nabízelo spoustu kreativních možností - stětím, otravou, rozčtvrcením, oprátkou a pokračovat můžeme do nekonečna. Vynálezem gilotiny se usmrcování lidí stalo mnohem jednodušší a právě velké klouzající se ostří bylo ze všech způsobů popravy i nejspolehlivější - neexistoval nikdo, kdo by čistý řez přežil.

Milosrdný lékař

Vynález se přikládá francouzskému lékaři Josephu Ignaci Guillotinovi, který s rozsudkem smrti nesouhlasil, ale protože ho sám nemohl zvrátit, rozhodl se nabídnout milostivější, bezbolestnější, rychlejší a hlavně účinné řešení - stětí obrovským padacím nožem. Okamžité usmrcení se totiž v dobách veřejných exekucí podařilo málokdy, správně seknout vyžadovalo sílu a přesnost a ne každému popravčímu se to podařilo na první pokus. Gilotina tohle vyřešila.

Prototyp Guillotinova vynálezu vylepšil chirurg Antoine Louise, který ostří výrazně zešikmil a nabídl tak ještě rychlejší a snazší smrt. Právě po něm se ze začátku popravčímu nástroji přezdívalo louison či louisette.

Poprvé byl inovativní vražedný stroj použit roku 1792 a z veřejných poprav se ve Francii stala očekávaná událost. Konec nastal roku 1939, kdy se uskutečnila poslední veřejná poprava. Poslední stětí ve Francii se pak datuje k 10. září 1977 a o čtyři roky později byl trest smrti zrušen úplně.

Česká verze gilotiny

Historici ale nacházejí mnoho podobných nástrojů, které pochází z ještě dřívějších dob. Například letopisec Přibík Pulkava tvrdil, že se koncem 13. století v Čechách k popravě využívalo padající naostřené dřevěné prkno. První obětí této dávné gilotiny se stal Záviš z Falkštejna. K trestu smrti ho odsoudil Václav II., syn Přemysla, protože se Závišův bratr Vítek odmítl vzdát hradu Hluboké nad Vltavou.

Že se Záviš stal obětí vůbec první gilotiny stojí jen a pouze v díle Pulkavy. Tvrzení kontradikuje Zbraslavská kronika, v níž zase stojí, že byl Záviš sťat mečem. Celou pravdu o historii gilotiny se tak zřejmě nikdy nedozvíme.

Akční letáky