Strašná smrt Giordana Bruna: Před upálením mu církev připravila velké ponížení

Socha Giordana Bruna v Římě

Socha Giordana Bruna v Římě

Foto: Profimedia.CZ

Giordano Bruno věděl, že mu v Itálii hrozí smrt. Přesto roku 1592 přijal nabídku benátského šlechtice Giovanniho Moceniga, aby se stal jeho osobním učitelem. Po dvou měsících se ale pohádali, Bruno se rozhodl angažmá ukončit a naštvaný Mocenigo ho udal místní inkvizici. Osud nekonvenčního myslitele tím byl zpečetěn.

Jako mladý mnich neapolského kláštera dominikánů Giordano Bruno oslňoval své starší bratry bystrým myšlením a skvělou pamětí. Jenže četl zakázané knihy a někdy se zdálo, že pochybuje o církevních dogmatech. V roce 1576 se o něho začala zajímat španělská inkvizice, do jejíhož rajónu toho času spadala i Neapol. Bruno narychlo utekl a hledal azyl v krajích, kde se dalo dýchat volněji. Španělé mezitím předali případ Římu. 

Nepochopený samotář

Bruno procestoval snad celou Evropu, ale nikde se mu nepodařilo zakotvit natrvalo. Jeho myšlenky byly až příliš výstřední i na protestanty a volnomyšlenkářské učence. Obdivoval Koperníkovu teorii o pohybu planet, která považovala Slunce za nehybný střed vesmíru. Osobně se ale domníval, že podobných Sluncí je v universu nekonečně mnoho a každé z nich obíhají nějaké exoplanety, jež jsou oku člověka skryty.

Giordano BrunoGiordano BrunoZdroj: Neznámý autor / Creative Commons / Volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Na takový koncept doba ještě nebyla připravena. Bruno navíc nepatřil k nekonfliktním povahám a mnoho kolegů si znepřátelil přímostí, která hraničila s drzostí. Profesory z Oxfordu například obvinil, že toho vědí víc o pivu než o řečtině. Podobné výroky od něj kapacity slyšely všude, kam přišel.

Evropské dvory a univerzity proto Bruna nehodlaly dlouho živit, ale nikdo ho nechtěl ani upálit. Kromě římských inkvizitorů, kteří ho z duše nenáviděli.

Když byl zatčen, benátská inkvizice ho bez rozpaků vydala té římské. Ve vězení strávil šest a půl roku, než si vyslechl ortel smrti. "Zdá se, že rozsudek vynášíte s větším strachem, než s jakým já mu naslouchám," reagoval Bruno a není pochyb o tom, že měl pravdu. V Evropě sílil protestantismus, astronomové a matematici přicházeli s novými objevy a nějakou dobu se už vědělo, že zeměkouli lze obeplout kolem dokola. Církevní dogmata měla na kahánku. A nyní poslala na hranici muže, který jen zkoumal svět a vesmír, jako to už činilo mnoho jiných evropských vzdělanců a nikdo je za to v jejich zemích nestíhal.

Tycho Brahe, autor: Andreas Cellarius

Smrt Tycha Braha: Prasklý močový měchýř je nesmysl, jeho konec byl mnohem horší

Potupná poprava

Inkvizitoři se jeho myšlenek báli natolik, že mu před popravou ani neumožnili poslední řeč a pro jistotu mu přibili jazyk k patru hřeby. K popravišti ho vezli potupně na oslu a před zraky všech přihlížejících měšťanů ho vysvlékli donaha. Teprve poté ho nechali připoutat ke kůlu a poručili katům rozdělat oheň.

Giordana Bruna umlčeli, ale pokrok zastavit nedokázali. Doba se měnila a upalování kacířů se už nesetkávalo s pochopením. Bruno byl poslední obětí římské inkvizice. Jezuitský teolog Roberto Bellarmino, který soudu předsedal, údajně do konce svého života krutého rozsudku litoval.

Zdroje: historyhub.info, religionnews.com, www.historytoday.com