Giovanni Aldini: Vědec, který pomocí elektřiny oživil člověka

4. prosinec 2019 četba na 3 minuty
Pokusy Giovanni Aldiniho a Luigi Galvaniho

Pokusy Giovanni Aldiniho a Luigi Galvaniho

Foto: profimedia

Slavné dílo spisovatelky Mary Shelley Frankenstein vypráví o doktorovi, který bizarními pokusy přivede na svět ohyzdné monstrum s lidskými rysy. V oživovacím procesu hraje důležitou roli elektřina, což napovídá tomu, že se inspirovala italským vědcem a fyzikem Giovannim Aldinim (1762-1834). Ten pomocí elektřiny oživil člověka.  

Byl synovcem slavného italského lékaře, fyzika a průkopníka v oblasti porodnictví Luigiho Galvaniho. Strýc, jakožto vědec, počátkem 70. let 18. století začal zkoumat tzv. živočišnou elektřinu. při svých pokusech na žábách si všiml, že elektřina dokáže stahovat jejich svaly a to i tehdy, dotýká-li se jich pouze bimetalickým obloukem. Podle Galvaniho zvířecí, ale i lidské svaly při kontaktu s živočišnou elektřinou generují energii. Jevu dal název Galvanismus. Jeho oponent Alessandro Volta s tím ovšem nesouhlasil - za stahy svalů podle něho může chemická reakce dvou kovů. To ale Galvanimu nezabránilo v pokusech pokračovat.

Elektřinou hýbal s mrtvolami a léčil depresi


Aldini se posléze stal jeho učněm a práci dovedl ještě dál - rozhodl se z elektrických pokusů udělat představení pro širokou veřejnost a předvádět je po celé Evropě. Lidé urození i neurození, obyčejní nádeníci, dokonce ženy z temných uliček se scházeli a pozorovali neuvěřitelné "elektrikářovy" pokusy. Zvířata se hýbala, trhala končetinami, kroutila hlavou. Přestože byla před začátkem i po skončení představení mrtvá.


Elektřinu nevyužíval jenom k domnělému oživování tvorů. Údajně jí vyléčil farmáře Luigiho Lanzariniho z těžké deprese. Dvěma póly mu každý den po dobu několika týdnu pouštěl do mozku slabý elektrický proud. Po "léčení" Lanzarini doznal, že se cítí mnohem líp a deprese zcela pominula.


Zvířata na začátku 19. století nahradil popravenými lidmi. Jeden z prvních lidských pokusů v roce 1802 sám zaznamenal. Popsal, že jeden pól zavedl do úst a druhý do ucha. V momentě proudění elektřiny zesnulý zamrkal, oči se kroutily, obličejové svaly se stahovaly. 

Popravený vrah znovu ožil


O rok později byl Londýn svědkem zdaleka nejšílenějšího Aldiniho pokusu. Představení se uskutečnilo v Royal College of Surgeons a jako obětního beránka využil čerstvě popraveného vraha George Forstera. Tentokrát mu nešlo o již všemi viděné škubání v obličeji, chtěl před zraky diváků jeho tělo znovu oživit. 


Proud neputoval pouze na předem vyzkoušená místa, ale i do vrahova konečníku. Elektrické stimuly vyvolaly silné větry doprovázené zběsilým škubáním obou končetin. Proud vpuštěný do obličeje jeho ztuhlou mimiku oživil, jedno oko se otevřelo, bulvy se na okamžik stočily směrem k divákům, takže to vypadalo, že je vrah vyčítavým pohledem pozoruje. Diváci oněměli v úžas a věřili, že mrtvý Foster znovu ožil. Hlasitě vykřikovali, že pokud je naživu, měl by být znovu popraven.

Dnes bychom jeho zvrácené pokusy a degradování mrtvých osob hlasitě odsoudili, ze dvora rakouského císaře Františka I. se mu ale dostalo velikého uznání. V roce 1834 získal v Miláně rytířský řád za zásluhy o rozvoj přírodních věd.

Akční letáky