Jak vypadal život skutečných gladiátorů: Byl ještě krutější než toho filmového

Connie Nielsen a Russel Crow před dvaceti lety.

Connie Nielsen a Russel Crow před dvaceti lety.

Foto: Profimedia

Staří Římané si potrpěli na zápasy, při kterých tekla krev. Ne všichni gladiátoři přitom byli považováni za jateční zvířata, na jejichž životě nezáleží. Někteří se těšili obdobné popularitě a péči jako dnešní vrcholoví sportovci.

Výraz "gladiátor" je odvozen z latinského "gladius" - meč. První veřejný zápas s meči se v Římě uskutečnil v roce 264 př. n. l., kdy se na pohřbu významného aristokrata utkali tři otroci. Donutili je k tomu pozůstalí, kteří smrtí jednoho z nich chtěli přinést oběť bohům a zajistit, aby jejich zesnulý příbuzný neputoval na onen svět sám.

Z výstředního počinu se brzy stala oblíbená zvyklost. Pohled na muže bojující na život a na smrt Římany vzrušoval. Roku 105 př. n. l. podnikavé konzuly napadlo, že by se na lidské touze po krvi dal postavit úspěšný byznys, a uspořádali první gladiátorské hry.

Starořímské spodní prádlo bylo výsadou pouze žen.

Jak vypadala hygiena ve starém Římě?

Zpočátku byli do arén vháněni otroci, váleční zajatci nebo zločinci, později ale přibývalo svobodných mužů, kteří se do gladiátorské školy přihlásili dobrovolně, ať už z důvodu finanční tísně nebo z vášně pro adrenalinový sport. Ač to tak z dnešních hollywoodských filmů nevypadá, usmrcení gladiátora bylo sice možné, ale nikoli běžné, ba dokonce ani žádoucí. Každý zápasník totiž procházel tvrdým výcvikem a usilovně pracoval na silné postavě, než se z něho stal reprezentativní rváč. Majitelé gladiátorských škol do každého muže investovali spoustu času i peněz a neměli zájem na tom, aby museli každou chvilku běhat na trh a kupovat nového otroka. Mnohem častěji se v arénách usmrcovala zvířata, od lvů a hrochů až po srny a holuby.

Archeologické nálezy ve starověkém městě Carnuntum přiblížily, v jakých podmínkách gladiátoři žili. Přespávali ve stísněných, asi 5m2 velkých celách a jejich stravu tvořily výhradně potraviny rostlinného původu, hlavně ječmen a luštěniny. Z nich muži získávali jak sacharidy dodávající energii, tak bílkoviny potřebné k tvorbě svalové hmoty. Spíše než kulturisty však gladiátoři připomínali naplácané medvědy. Podkožní tuk je chránil před zraněním vnitřních orgánů a dodával jim "obrovitý vzhled".

Historie zmrzliny sahá až do starověku.

Zmrzlina v Římě: Otroci běhali pro led do hor. Komu roztál, umřel strašnou smrtí

Ve škole byly k dispozici také centrálně vytápěné lázně, kde si gladiátoři užívali luxusu v podobě tekoucí teplé vody. Mohli tu ulevit svalům a hojit si rány. Ti nejúspěšnější měli šanci vybojovat tzv. dřevěný meč, který je zbavil otroctví a umožnil jim žít svobodný život. Vysloužilí zápasníci se poté často uplatnili jako instruktoři nováčků nebo se nechávali najímat do ochranek významných občanů.

Akční letáky