Jak ve skutečnosti vypadali římští gladiátoři? Byli byste velmi překvapeni

Gladiátoři v aréně. Ilustrační foto

Gladiátoři v aréně. Ilustrační foto

Foto: Profimedia

Při slově gladiátor se většině z nás vybaví slavný film, v němž svalnatí a stateční muži, skuteční hrdinové, válčí jen sami za sebe a k pobavení publika. Bohužel, většinou v boji na život a na smrt. Gladiátoři byli vlastně otroci, ale čím větší úspěchy slavili v aréně, tím více se blížili k tomu, že si mohli vydobýt slávu a čest, bohatství a v nejlepším případě to nejcennější – svobodu. Navíc byli miláčky Římanů! Měli však gladiátoři nějaký recept na úspěch?

Z bojů v aréně vyvázli gladiátoři většinou s mnohačetnými zraněními, pokud vůbec. Ti šťastnější se z nich zotavili, aby mohli ihned zase nastoupit k další řežbě. Jejich jména si lidé pamatovali a ti nejúspěšnější gladiátoři se těšili obrovské popularitě. Jak říká moderátorka a archeoložka Bettany Hughesová, sláva gladiátorů byla mnohem větší, než si umíme představit: „Zapomeňte na císaře, zapomeňte na generály, gladiátoři byla jména, která si každý pamatoval, byly to celebrity římského věku. Ve skutečnosti byli tak populární a měli takovou cenu, že v devíti případech z deseti v arénách skutečně nezemřeli, dělalo se téměř vše pro to, aby byli fyzicky udrženi naživu.“

Na to, co gladiátoři jedli, se podívejte v tomto videu:

Zdroj: Youtube
 

Kosti promluvily

Jak gladiátoři žili a jak na své souboje trénovali, o tom všem bylo již napsáno mnoho. Navíc se pak podařilo v Pompejích odhalit i jakýsi starořímský „doping“, tedy superpotravinu, kterou gladiátoři užívali, aby se rychleji dostali zpět do formy a zotavli se z hrůzných zranění.

Gladiátoři byli hrdinové své doby, alespoň ti nejúspěšnější. Zdi starého Říma, nejen amfiteátru, bývaly v době zápasů polepeny plakáty gladiátorů podobně, jako si dnes lepíme naše hvězdy či populární sportovce. Tato římská graffiti nalezená v Pompejích ukazují, jaké slávě se bojovníci těšili. Přispívala k tomu i jejich schopnost přežít.

Často totiž tito udatní bojovníci přežili i rány a zranění, jimž by normální člověk podlehl. Dokumentární seriálu stanice Channel 5, nazvaný Tajemství největších pokladů Pompejí, ukázal, co gladiátoři požívali, aby se rychleji regenerovali. V seriálu právě Bettany Hughesová zavítala do Pompejí, kde si povídala s odborníky, kteří analyzovali pozůstatky těch, kteří se pokusili uniknout nejen z arény, ale později i před výbuchem Vesuvu, jenž srovnal Pompeje, i sousední Herkulaneum, se zemí. A v krvi bojovníků našli cosi zajímavého - důkazy o tom, že gladiátoři byli vegetariáni.

 Gladiátoři v Římě.Gladiátoři v Římě.Zdroj: Profimedia

DNA odhalila stravu hrdinů

V Pompejích byl později objeven nejstarší dochovaný římský amfiteátr. Právě ten byl dějištěm krvavých gladiátorských zápasů na život a na smrt. Na tomto místě pak odborníci při vykopávkách našli a analyzovali kostní pozůstatky gladiátorů, což jim umožnilo nahlédnout do jejich stravy.

"Gladiátoři se učili obratně bojovat a prolévat spoustu krve, ale ve skutečnosti máme záznamy pouze o šesti gladiátorech, kteří zde v Pompejích zemřeli - i když podle mě je i šest příliš mnoho. Průměrná délka života gladiátorů nebyla tak nízká, jak by se dalo od tohoto krvavého sportu očekávat," říká Hughesová a dodává, že zdravá strava byla klíčem k tomu, jak se gladiátoři i po zápasech udrželi naživu. Superpotravinou gladiátorů byla polévka! 

Koloseum

Video: První záběry temných kobek, kam zavírali gladiátory před zápasy v Koloseu

Hustá polévka jako životabudič

V dokumentu se Hughesová setkala s místním kuchařem, který ji prozradil recept na polévku, jíž gladiátoři jedli. Nejedná se o nic převratného, v podstatě o hustý zeleninový vývar, složený z olivového oleje, celeru, cibule, mrkve, čočky a fazolí. Vše se vařilo, dokud nevznikla hustá polévka.

Vegetariánská strava měla daleko větší výživovou hodnotu než maso, o němž jste možná předpokládali, že bylo hlavní potravou gladiátorů. Zelenina a vegetariánská strava obsahuje hodně sacharidů a budovala u gladiátorů vysokou vrstvu tuku, která chránila jejich svaly. Naopak současní bojovníci dávají přednost bílkovinám.

„Gladiátoři chtěli mít tukovou vrstvu. Když se posekali mečem nebo dýkou, hodně krváceli, ale tuk ochránil jejich svaly a orgány. Tím se zvýšila i pravděpodobnost přežití a možnost nastoupit k boji hned druhý den,“ končí Hughesová.

Dobová gladiátorská bitva v aréně.Dobová gladiátorská bitva v aréně.Zdroj: Profimedia

Další „pochoutky“

Další studie pak zjistila, že pohřbení na gladiátorském hřbitově měli vyšší poměr stroncia a vápníku, takže možná opravdu pili tonikum z popela, jak popisuje dobové prameny. Například Plinius Starší uvádí, že gladiátoři konzumovali popelovitý nápoj, což se zdá vysoce pravděpodobné.

"Rostlinný popel byl zřejmě konzumován k posílení organismu po fyzické námaze a k podpoře lepšího hojení kostí. Tehdy to bylo podobné jako dnes - po fyzické námaze užíváme hořčík a vápník, například ve formě šumivých tablet," vysvětlil vedoucí studie Fabian Kanz.

Takže pokud chcete uspět a zvýšit vašemu tělu schopnost regenerace, zkuste to jako gladiátoři. Zeleninovo-luštěninovým gulášem či polévkou a sklenkou popela. Ale nezapomeňte na trénink. Ty nejdelší gladiátorské boje trvaly totiž i pět dní.

 

Zdroje:

www.express.co.ukjournals.plos.orgwww.biblicalarchaeology.org