Jak žily gladiátorky? Měly zvláštní postavení. Zabíjely pro zábavu císaře

Gladiatrix mohly bojovat i soukromě, pro panovníka.

Gladiatrix mohly bojovat i soukromě, pro panovníka.

Foto: Autor: Fernando Cortes / Shutterstock

Ženské gladiátorky byly stejné bojovnice jako jejich mužské protějšky. I když jich bylo nepoměrně méně a novodobé dějiny považovaly jejich existenci dlouho za nejistou, skutečností je, že ve starém Římě i ženy bojovaly. Jedna s druhou. Pro slávu a společenské postavení. A pro pobavení bohatých mužů. Peníze za svou udatnost nedostávaly, ale často byly objekty milostného rozptýlení bohatých.

Archeologické nálezy z nedávných let potvrdily, že skutečně už za vlády císaře Nerona ženské gladiátorky, neboli takzvané gladiatrix, existovaly. Ve starém Římě se jim někdy přezdívalo také Amazonky. V roce 1996 pak byly objeveny ostatky ženy, u nichž bylo dokázáno, že se jednalo o ženu bojující v aréně. Archeologové totiž na místě jejího odpočinku nalezli podobné předměty, jimiž bývaly vybaveny i hroby mužských gladiátorů.

Na dokument se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Prameny hovoří o milostném rozptýlení

Obdobné důkazy o existenci bojovnic v aréně byly nalezeny v Turecku i Anglii. V hamburském muzeu je dnes dokonce umístěna socha ženské gladiátorky. O bojovnicích v aréně svědčí i zápisy ve starém římském spise Halicarnassus, jenž je součástí expozice, který muzea ve Velké Británii. Jedná se o pramen, na jehož základě lze soudit, že gladiátorky byly ve své době nejen bojovnice, ale také hrdinky a zároveň objekty milostného rozptýlení.

Využívání gladiátorek bylo úzce spojeno s luxusem. Písemné záznamy od Cassia Dia, Petronia a Juvenala ukazují, že ženské zápasy byly zřejmě velmi opulentní, protože gladiátorky se vyskytovaly jen zřídka.

Gladiátory čekala smrt, nebo sláva.

Flamma, stroj na smrt a nejslavnější gladiátor Říma: Odmítl svobodu, chtěl boj

Bohaté ženy motivovala sláva

Ženské a mužské zápasy se přitom nelišily, ženy byly většinou oděny stejně jako muži a používaly i stejnou výzbroj - přilbice, chrániče rukou, kolenou a holení, štíty a meče. Dokument v začátku článku naopak hovoří o jiném oděvu pro ženy v aréně a o jejich menší ochraně. Rozdíly sice nebyly v oděvu, ale byly v jejich společenském postavení. Gladiatrix totiž rozhodně nebyly otrokyně.

Zato role gladiatrix pro římskou elitu je nezpochybnitelná. Gladatrix tak byly představitelkami požitkářství ze strany bohaté elity. Bojovnice byly důležitou součástí soukromých večírků šlechty a někdy byly zvány do soukromých domů, aby bavily hosty. Na jednu stranu se tedy nepochybně účastnily zápasů v Koloseu, ale kromě toho měly ještě jinou úlohu – ty nejlepší byly uctívány natolik, že se jim dokonce dostalo privilegia bavit v panských domech hosty.

Gladiátorka před římskou arénou.Gladiátorka před římskou arénou.Zdroj: Autor: Luis Louro / Shutterstock

Pro potěchu panovníka

Většina ženských gladiátorek, i pro jejich omezený počet, byla považována za hrdinky a měly speciální výsady. Kromě již zmíněného vystupování v domech bohatých a zámožných mužů si ty nejlepší z nejlepších mohl vybrat sám panovník. Tyto vyvolené ženy, jimž se dostalo i neobvyklých poct, pak směly bojovat v jeho přítomnosti v osobních zápasech pouze pro něho.

Gladiatrix byly téměř vždy bojovnicemi na základě jejich svobodného rozhodnutí. Ztělesňovaly tak v Římě sílu a krásu těla, byly uctívány a byly vlastně na vrcholu společenského žebříčku. Peníze si však nevybojovaly, jelikož sláva a potlesk byly pro ženu více. Tím, že se jednalo o ženy samy o sobě bohaté nebo z bohatých rodin, peníze nepotřebovaly, a stejně tak šperky nebo zlato.

 

Zdroje:

www.onlyu.cz, www.ancient-origins.netwww.historyhit.com