Ženy hledající dobrodružství a svobodu

Tyto ženy nebojovaly pro peníze, těch měly dostatek. Byly to bohaté Římanky, hledající zábavu, sportovní vyžití i upevnění společenského postavení. Malá práva a nulová svoboda však přivedla řadu z nich na dráhu gladiátorky, aby následně získaly nezávislost, bohatství a slávu. Nemluvě o tom, že bohatá a nezávislá žena byla pro misogynní římské šlechtice vždy tak trochu trnem v oku.

Oděné byly podobně jako muži. Bojovaly nahoře bez a spodní polovinu těla si zakrývaly pouze bederní rouškou. To poskytovalo poměrně exotickou a oplzlou zábavu davům v Koloseu, které tyto zápasy hltaly.

Oplzlá zábava římských mužů

Gladiátorky byly po dlouhá léta jen legendou. Desítky let výzkumu však konečně umožnily potvrdit jejich existenci a význam v kultuře gladiátorských zápasů ve starověkém Římě. Byly využívány jako sexuální objekty pro římskou elitu. Gladiátorky tak byly představitelkami požitkářství ze strany bohatých Římanů. Bojovnice byly důležitou součástí soukromých večírků šlechty a někdy byly zvány do soukromých domů, aby "bavily" hosty. Poprvé se objevily za vlády císaře Nera. Ten jejich služeb rád a často využíval. Nebyl však jediným vládcem, jež se těšil z jejich přítomnosti po svém.

Zdroj: Youtube

I z toho důvodu se ženské zápasy brzy staly okázalou záležitostí a jedním z hlavních sexuálních požitků bohaté římské elity.

Archeologické důkazy skutečně potvrdily existenci bojovnic, které byly popsány ve starořímských textech. Jedním z nejdůležitějších archeologických důkazů na toto téma je mramorová deska z Halikarnassu (Bodrum, Turecko). V současné době se nachází v Britském muzeu. Jsou na ní vyobrazeny dvě bojovnice přezdívané "Achillia" a "Amazonka". Reliéf pochází z období 1. nebo 2. století našeho letopočtu. Ženy jsou zobrazeny způsobem, který byl charakteristický pro popisy gladiátorek známých z antických spisů.

Zdroje:

www.ancient-origins.net

www.history.com