V současné době je Gliese 710 od Země vzdálená 62,3 světelných let. To by nebyl žádný problém, kdyby zůstala na místě. Hvězda však patří do kategorie zbloudilých těles, což znamená, že cestuje po vesmíru. Její trajektorie naneštěstí naznačuje, že se v budoucnosti bude chtít podívat i na naši sluneční soustavu.

„O Gliese 710 víme minimálně od roku 1996. Až díky observatoři Gaia Evropské kosmické agentury jsme ale zjistili, že vodík spalující hvězda by se k naší Galaxii mohla přiblížit tak blízko, že může dokonce narazit do Slunce,” říká astronom Filip Berski, jenž se svým kolegou Piotrem Dybczńskim z Univerzity Adama Mickiewicze v Polsku aktualizoval její kolizní kurz. „Bude téměř pětkrát blíže, než se dříve myslelo.”

Gliese 710

Pokud se odhady vyplní, Země bude svědkem děsivého divadla. Hvězda o velikost 60 procent Slunce, pohybující se 51 499 kilometrů za hodinu, nejdříve proletí Oortovým oblakem, který je tvořen biliony ledových objektů o velikosti až několika desítek kilometrů. Jako velká biliardová koule je rozmete do všech stran. Odborníci odhadují, že Gliese 710 k nám pošle zhruba 10 dlouhoperiodických komet ročně, a to po dobu 3 až 4 milionů let.

Zdroj: Youtube

Zbytky planetární mlhoviny hvězdu nezpomalí. Bude pokračovat dál směrem ke své sestřenici. Svou gravitací vychýlí dráhy všech známých oběžnic, včetně Země. Ta se může posunout z obyvatelné zóny, což znamená jediné - masivní vymírání.

Osud naší soustavy bude zpečetěn, jakmile se Gliese 710 střetne se Sluncem a společně vytvoří tzv. červenou novu. To povede k prudké explozi, jež uvolní téměř půlmilionkrát více záře, než na Zemi aktuálně dopadá. Za osm minut od výbuchu by byly všechny živé organismy na naší planetě usmaženy zaživa.

Konec života na Zemi

V případě, že by se oranžový trpaslík pohyboval pomaleji, mohlo by ho Slunce pohltit v procesu známém jako hvězdný kanibalismus. Společně by vytvořily extrémně horké a jasné těleso tzv. modrého opozdilce.  

Zdroj: Youtube

I tento scénář by však znamenal konec života na Zemi. Žhavý objekt s vysokou hmotností by posunul obyvatelná zónu. Přežili by jen ti, jenž by se přemístili na vzdálenější oběžnice. Osud naší planety je tak s největší pravděpodobností zpečetěn. Její konec má nastat přibližně za 1,29 milionu let.

Zdroje: www.en.wikipedia.org, www.sciencealert.com, www.whatifshow.com, www.medium.com