Gliese 710 nepatří do žádné konkrétní galaxie. Ve své minulosti byla vyvržena do vesmíru, kterým se nyní potuluje rychlostí 51 499 kilometrů za hodinu. O tom, že se blíží k naší Sluneční soustavě ví vědci již od roku 1996. Původně si ale mysleli, že nás těsně mine. Nová data získaná vesmírnou observatoří Gaia ale naznačují, že proletí Oortovým oblakem a zamíří přímo k Slunci.

Volně se potulující hvězdy nejsou neobvyklé. Podle posledních odhadů dokonce představují až polovinu z celkového počtu vesmírných sluncí. Gliese 710 je však první, u níž výpočty předpověděly 86 % šanci, že se protne s naší domovinou.

Gliese 710 a srážka se Sluncem

Nejdřív ale narazí na prstenec tvořený biliony ledových objektů o velikosti až několika desítek kilometrů. Ty budou vymrštěny do všech směrů a s největší pravděpodobností zasáhnou nejbližší planety včetně Země.

Překážky Gliese 710 nezpomalí. Bude pokračovat dál ke své sestřenici. Zároveň svou gravitací destabilizuje oběžné dráhy vesmírných objektů, z nichž ty s nižší hmotností mohou být katapultovány z celé soustavy. Takový osud by mohl potkat i nás.

Zdroj: Youtube

Jakmile se hvězda střetne se Sluncem, mohou nastat dva scénáře. Jednou z možností je, že společně vytvoří červenou novu. To by vedlo k prudké explozi, jež by uvolnila téměř půlmilionkrát více záře, než aktuálně dopadá na Zemi. Během milisekund by živočichové oslepli. Žhavý vzduch by následně spálil vše, co by mu stálo v cestě. Modrá planeta by byla zahalena vysoce energetickými neutriny i smrtelnými úrovněmi UV a gama záření. Stala by se z ní pustá skála.

Blížící se katastrofa

Druhý scénář počítá s tím, že by naše Slunce Gliese 710 pohltila v procesu zvaném „hvězdný kanibalismus”. Z obou těles by se vytvořil modrý opozdilec. Žhavý objekt s vysokou hmotností.

I tato možnost by přinesla konec života na Zemi. Vysoká teplota plynoucí z obra by posunula obyvatelnou zónu Sluneční soustavy. Pokud by se lidé nestihli přemístit na vzdálenější oběžnice, nepřežili by. Tragického osudu se ale naše generace bát nemusí. Zbloudilá hvězda je od nás daleko asi 63,8 světelných let. Dorazit by měla přibližně za 1,29 milionu let.

Zdroj:

www.whatifshow.com, www.sciencealert.com,www.uk.news.yahoo.com