Zdroj: Profimedia
Z lidí se v budoucnosti stanou trpaslíci, varují vědci. Na vině bude globální oteplování
Rčení, že děti můžou přerůst rodičům přes hlavu nemusí být jen obrazné. Staří často „rostou do země“, ač tak rčení myšleno není. Obecně se má za to, že každá nová generace je o trošku vyšší. S oteplováním Země se můžou další generace naopak tak nějak začít „srážet“. Proč? Na to vědci mají odpověď.
Není výška jako výška
Výška jednotlivců stejné generace se liší jak v dané populaci, tak v jednotlivých populacích, ale i v průběhu staletí. Zatímco v našich zeměpisných šířkách byla ve středověku u mužů kolem 170 cm a u žen 160, dnes se udává u mužů kolem 180 cm a žen 165. Malým vzrůstem jsou známé některé africké kmeny jako třeba pygmejové, u kterých je za „obra“ považován muž o výšce 160, ženy měří v průměru 140 cm, což je o deset cm víc než u jejich protějšků. A je pravda, že „my“ jsme v mládí vyšší než ve stáří. Na výšce se podílí nejen genetika, ale je ovlivněna dalšími faktory, jako je strava, prostředí a klima. A klima, přesněji řečeno globální oteplování, může vést k tomu, že jednou pohádka o Sněhurce může začínat slovy: Žila, byla kdysi jedna obryně…
Savci a teplo
Klimatické změny ovlivňují veškerý život na Zemi. Rostlinná i živočišná říše se jim přizpůsobuje nebo bude muset přizpůsobit. Dle názoru vědců největší dopady pocítí člověk. Paleontolog Steve Brusatte, profesor na Edinburské univerzitě je přesvědčený, že se lidé začnou zmenšovat. Svou teorii založil na přirovnání člověka k raným koním. Zhruba před 55 miliony lety se značně zvýšila teplota na Zemi a koně začali dorůstat menší a menší výšky. Brusatte také uvádí, že savci v teplejších oblastech jsou menší než v chladnějších, což odpovídá biologickému adaptačnímu Bergmannovu pravidlu. „Důvody nejsou zcela objasněny, ale zčásti je to pravděpodobně proto, že menší zvířata mají větší povrch v poměru ke svému objemu než baculatější zvířata, a mohou tak lépe odvádět přebytečné teplo,“ odkazuje The Guardian na Brusattyho citaci v knize The Rise and Reign of the Mammals (Vzestup a vláda savců) vydanou v roce 2022.
Před vydáním knihy pak Brusatte pro časopis uvedl, že je zmenšování „… běžný způsob, jakým se savci vyrovnávají se změnou klimatu“. Dle něho to neznamená, že by se musel zmenšovat každý druh savců, ale myslí si, že pokud teploty začnou opravdu rychle stoupat, je velká pravděpodobnost, že lidé začnou zakrňovat, aby se vyrovnali se vzrůstající teplotou.
Skutečně z nás budou trpaslíci?
Globální oteplování může vést v průběhu věků k trpasličímu vzrůstu lidí, což naznačují i výzkumy lidských ostatků, které ukázaly, že během posledního milionu let hrála teplota u vzrůstu člověka velkou roli. Ostatně příkladem můžou být i zmínění pygmejové. V teplém a vlhkém prostředí deštného pralesa by byli vysocí lidé daleko náchylnější k přehřívání, zvláště při tělesné aktivitě, kterou je v jejich případě lov. Jelikož se člověk ochlazuje povrchem těla, pak jako dle Brusettiho u savců je ochlazování „menšího“ těla účinnější. Domorodé africké kmeny mohly být původně vyšší, ale danému prostředí se musely přizpůsobit. A generace po generaci se jejich výška snižovala…
Tyto teorie mají své odpůrce. Mezi nimi je Adrian Lister, profesor z Přírodovědného muzea v Londýně, který naopak říká, že mnohé studie o souvislosti výšky savců s teplotami nejsou příliš přesvědčivé. Dle něho výška souvisí především se zdroji a dostupností potravy. Dobrá zpráva? Obecně se má za to, že globální oteplování s sebou nese změny klimatu, které přinášejí sucha a živelné katastrofy. Ty mají za následek neúrodu, která zas vede k nedostatku potravy. Takže výsledek: trpaslíci.
Zdroje: www.indiatimes.com, www.theguardian.com, www.irishexaminer.com, vesmir.cz
