O hypotetickém tělese Sluneční soustavy se poprvé zmínil předsokratovský řecký filozof Philolaus žijící v letech asi 470 až 385 př. n. l. Považoval naši planetu za těžiště vesmíru a tvrdil, že společně se Sluncem a Měsícem obíhá kolem neviditelného „Centrálního ohně”. 

Jeho teorie ale měla jeden problém. „Pokud by Země rotovala v určité vzdálenosti od středu vesmíru, pak by se její těžiště neshodovalo s prostorovým středem,” vysvětloval ve 30. letech minulého století profesor filozofie Harvardské univerzity George Bosworth Burch. „Kosmos by byl nakloněný a asymetrický, což Pythagorejci nemohli připustit. V případě, že by ale existovalo těleso podobné Zemi, obíhající kolem stejného centrálního bodu, vše by bylo v pořádku.”

Druhá Země na oběžné dráze

Philolausova myšlenka „Centrálního ohně” byla nahrazena heliocentrickým modelem Sluneční soustavy. Představa „Proti-Země” ale astronomy stále rezonovala. V lednu 1662 si ředitel pařížské observatoře Domenico Cassini všiml poblíž Venuše podivného tělesa vrhající stín. Znovu ho podle svých zápisků detekoval v roce 1672 a 1686. 

Záhadnou planetu spatřil i člen Královské vědecké společnosti, anglický astronom James Short. Tvrdil, že ji pozoroval hodinu, než ji zahalilo sluneční světlo. V následujících letech si „Proti-Země” všiml i Němec Andreas Mayer a americký vědec Edward Barnard.

Mezi největší propagátory dvojníka naší planety,  patří ruský astrofyzik a profesor Kirill Pavlovič Butusov. Pojmenoval ho Gloria. Přišel s teorií, že jeho přítomnost dokazují anomálie v rotacích Venuše a Marsu. Když se Venuše řítí po své oběžné dráze, Mars prý začne zaostávat a naopak. To lze prý vysvětlit přítomností dalšího nebeského tělesa na oběžné dráze Země.

Proti-Země Gloria

Skeptici ale o existenci Glorie pochybují. Kdyby se planeta za Sluncem nacházela a obíhala ho stejnou rychlostí jako Země, takže by ji hvězda vždy zakrývala, měla by gravitační vliv na okolní vesmírná tělesa. To by způsobilo, že například sondy vyslané na Venuši, Mars a další místa by kolem oběžnic nemohly proletět.

Také by si jí všimly koronografové sondy STEREO společnosti NASA vypuštěné na oběžnou dráhu kolem Slunce v roce 2006. Zároveň, aby „Proti-Země” zůstala vždy v zákrytu slunečního disku, musela by mít Země kruhovou oběžnou dráhu a ne eliptickou. 

Zdroj:

www.presume.pl, www.dailystar.co.uk, www.en.wikipedia.org