Göbekli Tepe neboli Břichatý kopec byl nalezen v polovině 60. let 20. století jako jedna z před-neolitických lokalit na horním toku řeky Eufrat v Turecku. Je považován za tellové sídliště ve tvaru vyvýšeniny. Ta obecně vznikala na dlouhodobě osídlených místech nahromaděním pozůstatků z předchozích sídel. Objeveny zde byly kamenné nástroje a také hřbitov.
Nový pohled na naleziště začalo vznikat v roce 1995, kdy se výzkumu zhostil mezinárodní tým pod vedením Prof. Dr. Klause Schmidta z Německého archeologického ústavu. Byly objeveny kamenné kruhy o průměru 10 až 30 metrů, jež tvoří velice zručně opracované 3 až 6 metrové vápencové pilíře ve tvaru písmene T. Některé z nich váží až 20 tun. Ve středu kruhu byl odhalen jeden ze dvou centrálních sloupů, které asi podpíraly střechu. Jsou ozdobeny obrázky zvířat, ptáků, hmyzu a různými abstraktními symboly. V nedalekém Balikli Gol byla navíc vykopána nejstarší socha člověka v životní velikosti.
Göbekli Tepe
Pozoruhodné stavební dílo je považováno za archeologický zázrak. Je starší než známé egyptské pyramidy nebo britský Stonehenge. I přesto, že jeho stavitelé pravděpodobně nepoužívali písmo, dokázali využít geometrii. A především si skvěle ulehčili práci.
Göbekli Tepe přepisuje historii.
„Vytesat a přesunout sloupy zní jako velký úkol. Pradávní stavitelé na to šli ale chytře," říká Klasu Schmidt. Vápenec je dostatečně měkký na to, aby se dal opracovat křemennými nebo dokonce dřevěnými nástroji. Protože podloží kopce Göbekli Tepe je tvořeno kamennými bloky o tloušťce 0,6 až 1,5 metru, archeologové se domnívají, že dělníci jednoduše kusy vápence od sebe oddělili a poté jen odstranili přebytečnou část.
Významné je také architektonické uspořádání celého komplexu. Vědci pomocí prostorového algoritmu zjistili, že je propojen různými stěnami a sloupy, které byly pravděpodobně navrženy podle jednoho plánu a stavěny současně. Pozornost si zaslouží také středy vnitřních prostor označované jako Areál A, B a C. Dohromady tvoří dokonalý rovnostranný trojúhelník.
Schmidt se domnívá, že areál navštěvovaly kočovné kmeny z celého okolí, pomáhaly se stavbou a pořádaly přitom velké hostiny. „Byl tak nejspíše rituálním centrem a hřbitovem, než osadou." Dokazuje to množství kostí divokých zvířat a absence zrn nebo polí. Lidé před 11 500 lety tak byli stále lovci a sběrači. Objev Göbekli Tepe tak přepisuje historii lidstva.
Přepište dějiny
Archeologové se dlouho domnívali, že složité rituály a organizované náboženství byly pro naše předky přepychem, jež se rozvinul až po domestikaci zvířat a s počátkem zemědělství, v období známém jako mladší doba kamenná neboli neolit. Přebytky jídla pak věnovali bohům. Nalezené kamenné nástroje však radiokarbonová metoda zařadila do před-neolitické éry.
„Ukázalo se, že rituály a sociální organizace ve skutečnosti předcházely osídlení a zemědělství," vysvětluje Klaus Schmidt. Právě shromažďování kočovných skupin a společná práce přiměla lidi k dalšímu kroku: předzásobit se potravinami. „Zdá se, že náboženství zahájilo neolitickou revoluci."
Zdroj:
