Tato mini doba ledová, známá jako mladší dryas, trvala přibližně 1 000 let. V této době vzniklo zemědělství a první neolitické civilizace, jež byly reakcí na nové chladnější klima. V téže době i vyhynuli mamuti. O tomto období jsme však neměli detailnější záznamy, takže o tom, co dobu mini ledovou způsobilo, se vědci jen dohadovali.
Křížovou kontrolou události s počítačovými simulacemi sluneční soustavy z té doby vědci již poté našli možnou souvislost s rytinami v Gobekli Tepe, které možná ukazují dopad komety. Ta měla na Zemi spadnout kolem roku 10 950 př. n. l., jak říká výzkum v Mediterranean Archeology and Archaeometry.
Na video se podívejte zde:
Rytina hovoří jasně
Díky rytinám je ale možné, že mladší dryas vyvolala kometa. Rovněž se ukázalo, že Gobekli Tepe nebyl jen chrámem, ale mohl být i starověkou observatoří pro sledování noční oblohy.
"Jeden ze sloupů chrámu zřejmě sloužil jako památník této ničivé události, tedy pádu komety - pravděpodobně nejhoršího dne v dějinách od konce doby ledové," říká výzkumník Martin Sweatman.
Dle předpokladu byl Gobekli Tepe postaven přibližně 9 000 let před naším letopočtem, je tedy o 6 000 let starší než Stonehenge. Symboly na tomto pilíři Supí kámen ale datují událost zhruba 2 000 let předtím a zobrazují různá zvířata v určitých pozicích kolem kamene. Tyto symboly si vědci slouho neuměli vysvětlit. Pak ale objevili, že ve skutečnosti odpovídají astronomickým souhvězdím a zobrazují roj úlomků komety, který dopadl na Zemi.
„Myslíme si, že obraz bezhlavého muže na kameni symbolizuje lidskou katastrofu a rozsáhlé ztráty na životech po dopadu. Rytiny vykazují známky toho, že se o ně obyvatelé Gobekli Tepe starali po tisíciletí, což naznačuje, že událost, kterou popisují, mohla mít dlouhodobý dopad na civilizaci,“ říká Sweatman.
Nejen Turecko, ale i grónský důkaz
Datování rytin z tureckého chrámu se navíc shoduje s ledovým jádrem odebraným v Grónsku. I to určuje začátek období mladšího dryasu na dobu kolem 10 890 let před naším letopočtem. To znamená, že díky starověké archeologii máme nový vhled do minulosti civilizace.
"Mnoho paleolitických jeskynních maleb a artefaktů s podobnými zvířecími a jinými symboly naznačuje, že astronomie by mohla být skutečně velmi stará," řekl Sweatman. Podle něj obří kometa pravděpodobně dorazila do vnitřní sluneční soustavy asi před 20 až 30 tisíci lety. Byla tak velká, že byla jistě velmi viditelným a dominantním prvkem noční oblohy. Lidé ji tedy jistě nemohli ignorovat, zejména když se po ní udály tak obrovské klimatické změny.
Více informací najdete zde:
Zdroje: curiosmos.com, www.sciencealert.com, en.wikipedia.org/wiki/Gobekli_Tepe
