Starý ovčák hledal ztracenou ovci a učinil největší objev za posledních 50 let

Göbekli Tepe.

Göbekli Tepe.

Foto: Profimedia.cz

Na zvlněných pláních východního Turecka začínal nový den. Starý kurdský ovčák si ale malebného východu slunce nevšímal. Se skloněnou hlavou sledoval vyprahlou stráň pod svými nohami s nadějí, že v půdě objeví stopy kopýtek. Najednou ho něco zaujalo. Přikrčil se a ze zvláštního polodlouhého kamene smetl silnou vrstvu nečistot. V tu chvíli nedaleko něj zabečela jeho ztracená ovečka.

Muž se rozhlédl nalevo i napravo. Všude kolem vykukovaly podobné kamenné obdélníky. Psal se rok 1994. Toho letního dne učinil osamělý Kurd největší archeologický objev za posledních 50 let a možná i nejvýznamnější nález všech dob. Göbekli Tepe, jak se místo nazývá, totiž přepisuje lidské dějiny.

Za několik týdnů později se zpráva o pastýřově objevu dostala ke kurátorům muzea ve starobylém městě Sanliurfa. Na konci roku už na místo mířil archeolog Klaus Schmidt. „Jakmile jsem kameny uviděl, věděl jsem, že pokud okamžitě neodejdu, strávím zde zbytek svého života," směje se. Neodešel a stal se tak součástí ohromujícího nálezu.

Göbekli Tepe

Ukázalo se, že polodlouhé balvany byly plochými vrcholy vysokých megalitů ve tvaru T pohřbené hluboko v zemi. Většina z nich je ozdobena reliéfy samců zvířat, ptáků, hmyzu a různých abstraktních symbolů. Některé z nich připomínají lidské postavy se stylizovanými „pažemi". Pilíře jsou uspořádány do několika kruhů či oválů o průměru 10 až 30 metrů.

Karahan Tepe

Vědci našli 11 000 let starou záhadnou obří hlavu. Obklopují nadlidské falusy

Uhlíkové datování prokázalo, že komplex byl postaven kolem roku 10 000 před naším letopočtem. Je tedy o 7 000 let starší než populární Stonehenge a o 7 500 let staří než egyptské pyramidy v Gíze. Spadá do období předkeramického neolitu, což znamená, že byl vybudován ještě před přechodem společnosti lovců a sběračů ke společnosti usedlé, založené na obhospodařování půdy.

Ozdoby na pilíříchOzdoby na pilíříchZdroj: Profimedia.cz

„Na místo pravděpodobně chodily skupinky lovců, bydlely ve stanech ze zvířecích kůží a porážely místní zvěř. Pak se zase přesunuly jinam," spekuluje Klaus Schmidt. Jeho teorii potvrzuje řada pazourkových hrotů, které byly v okolí Göbekli Tepe nalezeny. Odhalení, že řadu dvacetitunových pilířů vztyčili lovci a sběrači, mění pohled na historii. Ukazuje se, že život našich pravěkých předků byl mnohem vyspělejší, než si kdy odborníci dokázali představit.

Göbekli Tepe a Eden

„Aby bylo toto místo vybudováno, musela se řada lidí spojit, práci naplánovat, mluvit o ní a vykonat ji. Poté, co stavbu dokončili, pravidelně se zde scházeli. To však znamenalo mnoho hladových krků. Najednou lov a sběr nestačil," vysvětluje archeolog. „Proto si myslím, že se na nedalekých kopcích začalo pěstovat divoké obilí. Náboženství motivovalo lidi k farmaření.“

Poznáte vchod do slavné starověké stavby? Zná ji každý, ale málokdo to uhodne

Teorie, že zvlněné anatolské pláně byly kolébkou zemědělství, se mohou zdát přitažené za vlasy. Vykopávky a laboratorní analýzy ale dokazují, že nejstarší druh pšenice, pšenice jednozrnka, se pěstovala v okolí Göbekli. Prasata zase byla domestikována v Cayonu, pouhých 97 km odtud. Ovce, skot a kozy ve východním Turecku. „Zdejší krajina byla plná zelených luk, lesů a divokých sadů. Stáda zvěře se spokojené pásla, v řekách plavaly ryby, nad hlavami kroužili ptáci. Před 10 tisíci lety byla kurdská poušť rájem na Zemi," vysvětluje Schmidt. „A to doslova. Göbekli Tepe nebyl Rajskou zahradou. Byl chrámem v Edenu."

Ztráta ráje a zatemnělá mysl

Jakmile ale lidé začali farmařit. Krajina se začala měnit. Orba a sklizeň půdu vyčerpala. Z kdysi zelené oázy se stala pustina. „Tak byl Ráj ztracen a lovec Adam vyhnán, aby obdělával zemi, z již byl stvořen," píše spisovatel Tom Knox. Podle něj existuje řada důkazů o tom, že bájná Rajská zahrada se nacházela v Turecku. „V knize Genesis je uvedeno, že Eden leží u čtyř řek, včetně Tigridu a Eufratu, západně od Asýrie. V jiné části Bible se píše, že děti Ráje bydlely v Thelasaru, městě v severní Sýrii. Když tyto informace dáte dohromady, zjistíte, že Göbekli Tepe mohl být opravdu chrámem v Edenu."

Zdroj: Youtube

Tuto teorii potvrzuje fakt, že kolem roku 8000 př. n. l. byl komplex úmyslně zasypán. Tím se vytvořil umělý kopec, po kterém se procházel ovčák, když hledal zatoulanou ovečku. Nikdo netuší, proč byl Göbekli Tepe pohřben. „Myslím si, že ztráta Ráje měla na lidskou mysl zatemňující účinek," píše Tom Knox. „V nedalekém Cayonu byla archeology objevena hromada lidských pozůstatků. Oběti byly shazovány do hlubokých propastí, děti pohřbívány za živa. To naznačuje, že se zde vykonávaly rituální obřady. Pravděpodobně za účelem usmířit si rozhněvané bohy a zajistit si úrodu. Když ani tyto násilné činy nepomohly, chrám byl zasypán a lidé odešli."

Zdroj:

www.dailymail.co.uk, www.cs.wikipedia.org