Jedna rýha vedle druhé

Pokud jde o počet rýh, které jsou do kamenů vyhloubeny, jsou jich tři tisíce šest set. Na první pohled jsou téměř stejné, tedy jejich tvar, liší se však velikostí. Nejkratší měří půl metru, jiné metr jeden. Široké jsou od pěti do deseti centimetrů. Ty nejhlubší jsou vyryté do hloubky deseti centimetrů, ty mělké do pouhého centimetru. Rýhami je „vyzdobeno“ na osm set samostatných kamenů, sedm set rýh je přímo ve vápencovém podloží. Lze je spatřit na celém ostrově. Pozornost přilákaly v polovině 19. století. Tehdy se zdál jejich účel jasný. Brzy ale následovaly „vědecké“ pochybnosti…

Tajemství rýh odhaleno?

Zpočátku se všeobecně mělo za to, že rýhy v kamenech sloužily k broušení seker nebo mečů. Začalo se jim proto říkat brousky. Někteří badatelé ale poukazovali na tvar a velikost drážek, které neodpovídají šířce mečů ze žádného období, od těch pradávných po středověké, ani mečům vikinským. A pokud vědci nedokážou nějakou záhadu objasnit, vysvětlení přiřknou astronomii. Zdá se, že některé rýhy směřují k vesmírným tělesům, planetám, hvězdám, souhvězdím. Některé se kříží, můžou tak poukazovat na vesmírné úkazy a jevy. Mohly ale také sloužit jako sluneční či astronomický kalendář. Vyloučen není ani rituální význam. Nebo to jsou prostě jen ty obyčejné brousky. Vědci se jednoznačně neshodnou ani na významu ani stáří. Datovali je však na počátek 1. tisíciletí našeho letopočtu. Neví se, jaké nástroje pradávní řemeslníci k hloubení použili.

„Rýhovalo“ se i jinde

I v jiných evropských lokalitách lze spatřit kameny s obdobným rýhováním. V Norsku, Finsku, Anglii a Francii. Například ty francouzské jsou z doby z období neolitu. Jednotlivé kameny s rýhami jsou i v Indii a Austrálii. Nikde na světě jich však není na jednom místě takové množství. I z tohoto důvodu jsou gotlandské rýhy jedinečné.

Zdroje: www.amusingplanet.com, en.wikipedia.org