Gottfried "Götz" von Berlichingen se narodil roku 1480 do bohaté šlechtické rodiny a hned v 17 letech zahájil vojenskou kariéru ve službách císaře. Vydržel zde však pouhé tři roky, než se v něm projevila nezávislá povaha a založil vlastní žoldnéřskou tlupu. Od té doby se nechal coby voják najímat jednotlivými šlechtici v tehdy dosud rozdrobeném Německu a dostával za to dobře zaplaceno.

Jeho dráha mohla skončit už v roce 1504, kdy mu rána z děla ustřelila pravou ruku v zápěstí. Götz von Berlichingen se ale jako mrzák necítil. U kováře si nechal zhotovit protézu, kterou později jiný zručný řemeslník ještě vylepšil pérky, s jejichž pomocí rytíř v protéze udržel obranný štít i psací pero. Začalo se mu přezdívat Götz Železná ruka.

Z vojáka loupežníkem

Život žoldáka na počátku 16. století nebyl jednoduchý. Aby se uživil, zdrsnělý Götz se nechával najímat i k osobnímu vyřizování účtů mezi znepřátelenými klany. A byly tu také rvačky, které vyvolal sám. Odtud vedl už jen krůček k jeho prvnímu většímu zločinu: po vleklém konfliktu s Norimberkem přepadl místní kupce, kteří se vraceli z Lipska. Zvěst o oloupení nevinných obchodníků se donesla až k císaři Maxmiliánovi, který s drzým šlechticem ztratil trpělivost a uvalil na něj říšskou klatbu.

Tento trest spočíval v tom, že provinilec ztratil v rámci říše veškerý majetek i práva a kdokoli ho mohl beztrestně zavraždit. Byla to de fakto obdoba trestu smrti pro vysoce postaveného šlechtice, jenž vzhledem ke svému stavu nemohl být hnán na šibenici jako nějaký prosťák. Götz si z trestu však těžkou hlavu nedělal. Během dvou let s císařem usmlouval, že ho klatby zbaví výměnou za 14 tisíc guldenů.

Císař mi může...

Pokud se císař domníval, že se mladý rebel poučí, pekelně se zmýlil. Následovaly další bitvy, rvačky a loupeže, střídané klatbami a pokutami. Romantik by se domníval, že Götz von Berlichingen bohatým bral a chudým dával, a byl tedy jakousi německou obdobou Robina Hooda. Tento zidealizovaný obraz však o něm zřejmě vytvořil až básník Goethe.

A byl to právě také Goethe, kdo svéráznému rytíři vložil do úst památnou větu: "Císař mi může políbit pr..." Držel se přitom legendy, že tuto nadávku Götz skutečně použil jako první muž v dějinách.

Ač je to téměř k nevíře, Götz von Berlichingen vydržel vést svůj napůl vojenský a napůl lupičský život až do svých 60 let. V tomto věku se usmířil s císařem Karlem V. a v následujících letech mu pomohl ve válečném tažení proti Turkům a Francii. Teprve poté se odebral na odpočinek na hrad Hornberg a poklidně zde dožil.

I při svém nezřízeném způsobu života se Götz stihl dvakrát oženit a zplodit sedm synů a tři dcery. Zemřel v úctyhodném věku 82 let.