Zdroj: Profimedia
Vědci našli 7 000 let staré tabulky s neznámým písmem. Tyto záhadné znaky přepisují dějiny
Rytiny a symboly na sedm tisíciletí starých tabulkách jsou badatelským oříškem. Je to pouhá výzdoba, nebo hieroglyfy starověkého jazyka, jak jsou mnozí přesvědčení? Byly by tak důkazem, že kolébkou civilizace nebyl úrodný půlměsíc, jak se předpokládá, ale Evropa.
Stopy vedou na Balkán
Gradešnické tabulky, jak napovídá už sám název, byly objeveny u vesničky Gradešnice ve Vracké oblasti na severozápadě Bulharska, a to už v roce 1969. Vědci, kteří je léta zkoumali došli k závěru, že jsou shodné s hieroglyfy na staroegyptských tabulkách a nápisech na pyramidách. Ta nejsmělejší teorie dokonce tvrdí, že jsou o dva tisíce let starší než egyptské písmo, že ho starověcí Egypťané převzali. Jejich stáří totiž datovali do doby kolem 5 000 let př. n. l. Může tak jít o neznámý starověký jazyk. A jaká kultura jím mluvila?
Vyspělá civilizace na evropském jihovýchodě
Ač jsou dnes do pojmu „kolébka civilizace“ zahrnuté oblasti řeky Indus (harappská kultura) a Jang-c’-ťiang – Modré řeky a Žluté řeky (starověká Čína), je za ní tradičně považovaný úrodný půlměsíc – Egypt, Mezopotámie, Asýrie a Izrael. Dědictví poněkud opomíjené, které na Balkáně zanechala záhadná vyspělá kultura Vinča, též nazývaná Turdas nebo Turda-Vinča však naznačuje, že lidská civilizace může mít rozbřesk na Balkáně.
Jak prozrazují i další vykopávky z oblasti měst Provadia a Varna, tato fascinují kultura z chalkolitického období, to je mezi neolitem a dobou bronzovou, byla zprvu kočovná, ale v žádném případě primitivní. Její lidé začali budovat sídliště a postupně osídlili rozsáhlá území podél břehů Dunaje. Jak ukazují archeologické nálezy, kultura Vinča byla propojená s obyvateli celého Starého světa a čile s nimi obchodovala. Vzkvétala v období od roku 6000 do 3000 let př. n. l. Uměla zpracovávat kovy, především měď a je proslulá svou keramikou a soškami, které zobrazují lidi v podobě zvířat nebo symbolických tvorů – napůl člověka a napůl zvířete. A také dosud nerozluštěným písmem na hliněných tabulkách.
Následující video přináší zajímavosti o hliněných tabulkách:
Záhadné písmo v kolébce
Nejsou to jen archeologické nálezy sídlišť a artefaktů vinčaské kultury, co přitahuje vědeckou pozornost, ale právě jazyk a písmo. Přestože se novozélandský lingvista Steven R. Fischer, bývalý ředitel Ústavu polynéských jazyků a literatur v Aucklandu na Novém Zélandu domnívá, že „… tyto nejstarší balkánské symboly jsou zřejmě jen dekorativní nebo znakové bez bezprostředního vztahu k artikulované řeči," jiní vědci jeho názor nesdílejí. Dlouhodobá zkoumání ukazují, že písmo nalezené na tabulkách z Gradešnice je ranou verzí egyptského hieroglyfického písma. Používali ho obyvatelé Thrákie, což je historický název oblasti na Balkánském poloostrově, která dnes pokrývá Bulharsko, Řecko a Turecko.
Staří Egypťané tak s největší pravděpodobností nejsou první, kteří hieroglyfy používali. Možná je skutečně převzali od balkánské kultury a thrácký jazyk je starší než sumerština. Tabulky sice nebyly rozluštěné, dle mnoha vědců stále více důkazů ukazuje, že stopy ke kolébce civilizace lidstva vedou na Balkán.
Gradešnické tabulky jsou uloženy v Archeologickém muzeu Varna v Bulharsku.
