Grete Böse: Nejkrutější dozorkyně tábora Ravensbrücku neměla s ženami slitování

23. březen 2020 četba na 3 minuty
Grete Böse

Grete Böse

Foto: https://alchetron.com

Grete Böse patří mezi další z nacistických dozorkyň, která se v koncentračním táboru Ravensbrück podílela na selekcích vězeňkyň ke zplynování. V koncentračním táboru měla za úkol velet pracovnímu komandu.

 Vysílené vězeňkyně surově fyzicky napadala, když nemohly, vyřkla své zvrácené motto: „Pokud nemůžete pracovat, shnijete.“ Když se Rudá armáda k Ravensbrücku blížila, rozhodla všechny vězně zlikvidovat.

 „Pokud nemohou pracovat, nechte je shnít“

Grete Böse (Grete Boesel, Böseln nebo také Bösen, rozená Mueller) se narodila 9. května 1908 v německém Elberfeldu (dnešní Wuppertal) a vyučila se jako zdravotní sestra. Není datováno, kdy přesně se stala dozorkyní v koncentračním táboru Ravensbrück, ale pravděpodobně někdy v letech 1939 a 1943.

V letech 1942–1943 totiž probíhal v Ravensbrücku výcvik budoucích dozorkyň v koncentračních táborech. Tímto kurzem prošlo 3500 žen a mezi nimi i Grete Böse. V průběhu výkonu služby jako Aufseherin (ženská stráž v nacistických koncentračních táborech) prodělala tyfus a byla pro tuto práci nezpůsobilá.

Po svém návratu zaregistrovala zhoršení kázně a pracovního nasazení vězeňkyň. V táboru měla jako Arbeitseinsatzführerin dohlížet na pracovní komanda (Arbeitskommando). V té době bylo v táboře okolo 14 000 vězeňkyň. K udržení pracovních komand využívala velmi tvrdé prostředky. Vězeňkyně surově bila, a když nemohly vyčerpáním pracovat, s oblibou vyřkla: „Pokud nemohou pracovat, nechte je shnít.“

Plynové komory a pochod smrti

V listopadu 1944 byla jednou z těch, která vybírala vězeňkyně do plynové komory nebo k převozu do menšího nouzového vyhlazovacího koncentračního tábora pro dívky Uckermark. Začátkem roku 1945 bylo v Ravensbrücku zplynováno přes 2 200 žen.

V dubnu 1945 se 24 500 chůze schopných vězňů vydalo na pochod smrti. Ten směřoval na sever do Mecklenburska. Tento pochod zubožených vězňů byl osvobozen nedlouho po osvobození kmenového tábora v Ravensbrücku. Krátce před osvobozením Ravensbücku Rudou armádou, Grete Böse společně se svým manželem z tábora uprchla. Později byla zajata britskými vojáky a společně s dalšími dozorkyněmi z tábora postavena před soud pro válečné zločince z Ravensbrücku, který se konal od prosince 1946 do února 1947 v německém Hamburku. Byla shledána vinnou za surové zacházení s vězeňkyněmi, vraždy a účasti při jejich selekci ke zplynování. Dne 3. února 1947 byla odsouzena k trestu smrti.

Spravedlivý trest

Právní zástupce, který obhajoval Grete Böse a také Dorotheu Binzovou, v odvolací žádosti o milost píše: „Odsouzená Grete Böse byla do Ravensbrücku poslána ke konci války proti své vůli a na selekcích se podílela pouze po dobu tří měsíců. Skutečnost, že tyto selekce zahrnovaly také výběr vězňů pro plynové komory, je pro ni osobní katastrofou. Vzhledem k tomu, že přišla do tábora tak pozdě, nemůže mít žádnou spojitost s tím, co se tam dělo v předchozích letech a ani nevěděla, co se dělo za jejího pobytu v Ravensbrücku. V táboře zastávala pouze funkci Aufseherin s velmi omezeným množstvím úkolů. Proto prosím, aby byl rozsudek smrti změněn na trest odnětí svobody.“

Verdikt soudu byl 31. března 1947 potvrzen. Grete Böse byla za své zločiny 3. května 1947 v 9:55 společně s Elisabeth Marschall v Hamelnu rukou anglického kata Alberta Pierrepointa popravena oběšením.

Zdroj: dbpedia.org

Akční letáky