Islandská cestovatelka Gudrid Thorbjarnardóttir se narodila na poloostrově Snæfellsnes v druhé polovině 10. století. To, co se ví o jejím životě, je odvozeno především ze dvou „Vinlandských ság". Ságy o Eriku Rudém a Ságy o Gróňanech. Tyto příběhy popisují plavby směřující do Severní Ameriky, tehdejšího Vinlandu, jež se měly uskutečnit kolem roku 1000.
Napsány byly na Islandu ve 13. století. Do té doby se předávaly ústní formou z generace na generaci. Napínavé příběhy jsou plné draků, trollů a čarodějnic. I přesto jsou hlavními zdroji, jež zaznamenávají dávný vikinský život. Právě díky nim začali archeologové pátrat po důkazech, že Seveřané cesty na pobřeží Severní Ameriky opravdu podstupili a objevili ji tak 500 let před slavným Kryštofem Kolumbem.
Gudrid mořeplavkyně
Její dobrodružný příběh začíná ve chvíli, kdy s otcem odplula z Islandu, aby se připojili k nové kolonii Erika Rudého v Grónsku. Podle Ságy o Gróňanech byla Gudrid chudá a jejich loď několikrát ztroskotala. Sága o Eriku Rudém nezmiňuje žádné ztroskotání, je bohatá a před odcestováním do Severní Ameriky přežije krutou grónskou zimu. Zdůrazněn je zde také příběh o tom, že i když byla křesťankou, zúčastnila se pohanského rituálu a spolu s věštkyní Thorbjorg zpívala písně, aby okouzlila duchy.
Vikingové na lodi.
V obou dvou kronikách si Gudrid vezme Erikova mladšího syna Thorsteina. S ním se snaží objevit novou vzdálenou zemi. To se jim ale nepodaří. Těsně po návratu do grónské osady její muž umírá.
Dalším Gudridiným manželem byl Islanďan Thorstein Karlsefn. Sága o Grónsku vypravuje, že Gudrida svého muže přemluvila, aby společně absolvovali plavbu do vzdáleného Vinlandu. Tentokrát na půdu plnou zeleně vstoupila a zanedlouho porodila syna Snorriho. Ten by měl být prvním dítětem, jež se narodilo Evropance na severoamerickém kontinentu.
Po třech letech se pak mladá rodina vrací zpět na Island. Sága o Gróňanech život mořeplavkyně sleduje dál. Ve svých 40 nebo 50 letech se vydává na pouť do Říma a po návratu žije dál o samotě jako jeptiška.
Emancipace Vikingů
Dá se však ságám věřit? Podle Nancy Marie Brown, autorky biografie The Far Traveler: Voyages of a Viking Woman, ano. Vyřadit se však musí zmiňované nadpřirozeno. Její názor potvrdil obdivuhodný nález. Archeologové objevili travnatý dům Glaumbaer, jež ságy zmiňují jako Gudridin poslední domov na Islandu. Navíc, v oblasti L'Anse aux Meadows, nacházející se na nejsevernější části Newfoundlandu, byly nalezeny tři travnatá obydlí, kovárna a další čtyři dílny. Uhlíkové datování potvrdilo, že stavby byly postaveny okolo roku 1000 našeho letopočtu.
V obou dvou příbězích je Gudrid krásná, moudrá a slušně vychovaná. Podle několika historiků je právě ona symbolem odvahy. Byla mezi první skupinou Evropanů, kteří se nebáli dotknout okraje mapy a objevit Nový svět.
Zdroj:
