Gustav Frištenský: Legendární silák musel koncem života rozprodat zlaté trofeje

14. duben 2020 četba na 4 minuty
Gustav Frištenský

Gustav Frištenský

Foto: Flickr All rights reserved by xy_anna

Rčení: „Jsi silný jako Frištenský!“ v českých zemích zlidovělo. Legendární sportovec světového jména byl za Rakouska-Uherska a první republiky českým zápasníkem v řeckořímském zápase. Jeho atletická postava plná síly rozhodla o jeho budoucí profesi. Šel se učit za kováře, tam mu ale spolužák nastražil rozžhavenou podkovu a Frištenský si způsobil vážné popálení ruky. Do kovárny se už nevrátil a později se vyučil řezníkem. 

Úděl prvorozeného

Gustav Frištenský se narodil 11. května 1879 v malé osadě Kamhajek u Kolína. Jako prvorozený musel pomáhat s hospodářstvím už od útlého dětství. Ve čtyřech letech přidržoval opratě, když se proorávala řepa. V osmi letech jezdil s povozem naloženým řepou do nedalekého cukrovaru, nosil těžké pytle se zrním na sýpku. Těžká fyzická práce mu formovala muskulaturu. Rodinná rada rozhodla, že se vyučí kovářem.

Z kováře řezníkem

Gustav byl velmi šikovným a schopným učněm, mistr ho měl ve velké oblibě, byl pracovitý a silný. A to se moc nelíbilo staršímu tovaryši Franckovi, na Gustava žárlil, proto mu zákeřně nastavil žhavou podkovu, o kterou se Gustav ošklivě popálil. Ke kovařině se už nevrátil. Rodina rozhodla, že se vyučí řezníkem. S výučním listem odjel na zkušenou do Brna a ubytoval se u svého strýce Aloise Choděry, ten Gustava přivedl ke cvičení. Společně chodili cvičit do Besedního domu a Gustav se tam seznámil se sportovním nářadím. Zápasit však nikdo ze členů Sokola s Frištenským nechtěl, neboť vždy všechny porazil.

Přes den práce, večer tréninky, zápasy o nedělích

V únoru 1899 se stal Gustav členem atletického klubu Hellas, kde své síly měřil se skutečnými siláky. Začal soutěžit a sklízel jeden úspěch za druhým. Jako první Čech se stal 8. února 1903 v Rotterdamu mistrem Evropy amatérů v řeckořímském zápase. Bohužel jeho úspěchy se neslučovaly se zájmy německého zaměstnavatele Soffera, který ho po návratu ihned propustil. Frištenský trénoval v českých sportovních klubech Hellas a Sokol, těm německým se vyhýbal obloukem, což sehrálo roli v tom, že nemohl stále najít zaměstnání.

Na zkušenou v Rusku

Začal zápasit pod pseudonymem už jako profesionální zápasník, neboť za své vyhrané zápasy dostával finanční odměnu. Stejně jako amatér, tak i jako profesionál sklízel úspěchy na domácí půdě i v zahraničí. V Rusku se naučil jiným způsobům zápasu a v mnohém se zdokonalil.

Osudová láska

Láska ho v jeho sportem vyplněném životě neminula. Ve svých 29 letech se oženil s dcerou litovelského sládka Miroslavou Ellederovou. Společný život strávili ve vilce na nábřeží v Litovli. Prožili spolu krásných čtyřicet let společného života a přežili dvě světové války.

Vlastenectví ho málem stalo život

Frištenský byl pravým českým vlastencem, zapojil se do protiválečného odboje, na konci 2. světové války ho gestapo zatklo a chtělo poslat do koncentračního tábora Mauthausen. Díky manželce, která gestapo podplatila, se Frištenský vrátil v říjnu 1944 domů.

Za komunismu přišel o veškerý majetek

Po válce chtěl pokračovat v hospodářství, ale Němci i Rudá armáda statek téměř vyrabovali. Osud mu nepřál ani v hospodaření, ani v rodinném životě. V březnu 1947 mu nečekaně zemřela manželka a začátkem 50. let přišel v rámci kolektivizace zemědělství také o svůj statek. Jako kulak putoval Gustav do vězení.

Konec života v zapomnění

S odchodem manželky se nikdy nesmířil. Ke strádání citovému strádal i hmotně. V nouzi rozprodával své zlaté trofeje. Přišel prakticky o veškerý majetek. Roku 1956 mu komunisté udělili titul Zasloužilého mistra sportu. I přes to, že mu dlouho vyčítali jeho minulost profesionálního sportovce. Gustav Frištenský zemřel jako nájemník ve svém vlastním domě 6. dubna 1957 v osmasedmdesáti letech.

Akční letáky