Milovaný, talentovaný

Jeho herečtí kolegové i lidé z branže o vynikajícím herci říkali, že vlastně „nehrál“, že byl stejně přirozený na jevišti jako v životě. Proto ho milovali i diváci. Postavy mnoha žánrů dokázal podat tak, že byly lidské, hrdiny pravdivě i s jejich nedostatky, s humorem, ale také vlastním pohledem na svět. Díky svému obrovskému talentu své divadelní i rozhlasové role vždy obohatil něčím novým, vždy překvapil.

Ač na divadle, ve filmu i rozhlase ztvárnil desítky krásných a výrazných postav, své role si pečlivě vybíral a nikdy nevzal takovou, která by odporovala jeho přesvědčení, myšlení a morálním zásadám.

Na prkna trochu oklikou

Gustáv Valach se narodil 16. března 1921 na středním Slovensku, v malebné obci Hontianské Nemce, kde strávil dětství. Dospívání prožil v Banské Štiavnici jako student Gymnázia Andreja Kmeťa. Začal hrát s ochotníky a herectví mu učarovalo.

Po maturitě v roce 1940 se však rozhodoval mezi „řádným“ povoláním – architekturou a právem. Volil práva, ale zároveň navštěvoval bratislavskou hereckou konzervatoř. Jak se zdá, paragrafy nebyly jeho životním posláním. Na univerzitě se jako oddaný katolík, který se svou vírou netajil, dostal do konfliktu s profesorem kanonického práva a ze školy odešel.

Ve 43. narukoval do armády, po skončení války nastoupil jako hlasatel do bratislavského rozhlasu, kde si přivydělával už jako student. Rok poté dostal životní nabídku: Slovenské národní divadlo. Touha stát na prknech a oblékat si divadelní kostýmy zvítězila nad rozhlasovým mikrofonem a přijal ji.   

Velký herec, zavrhovaný

V roce 1946 se tak stal členem činoherního souboru a byl jím až do roku 1992, kdy odešel do hereckého důchodu. Kromě tedy téměř tříletého výpadku. Přestože byl vynikající herec s velmi osobitým hlasovým projevem, charismatickým hlasem, zvláštní melodii řeči, výraznou artikulací, mimikou a gestikulací, měl kvůli svým vyhraněným názorům a pevné náboženské víře neustálé spory s „politickou vrchností“. Ke konci padesátých let kvůli tomu musel opustit milovaná prkna.

Valachův nezaměnitelný hlas zde v roli hajného si můžete poslechnout na následujícím videu:

Zdroj: Youtube

Za mizerný plat nějaký čas pracoval v tiskárenských závodech, poté získal práci v Pozemních stavbách. Udělal si kurz bagristy, a dokonce začal večerně studovat průmyslovku. Aby uživil svou početnou rodinu pracoval až dvanáct hodin denně, ale vydělal si slušné peníze.

Do svého divadelního souboru se vrátil na počátku 60. let, kdy se politické poměry předchozího desetiletí zmírnily. Zavařil si ale hned na počátku, když odmítnul hrát spornou postavu papeže v inscenaci Zástupce, protože dle něho text se zásadně neshodoval se skutečností. Byl pozván kát se na kobereček k samotnému tajemníkovi Komunistické strany Slovenska Biľakovi, ale ustál to, jak se říká. Na černou listinu se dostal opět v 70. letech, kdy měl naopak problémy dostat se před filmovou kameru.

Smutný osud

Se svou manželkou Vierkou se Gustáv Valach seznámil během studií v Bratislavě a vzali se za války. Měli spolu čtyři děti. V jejich rodině, řečeno obrazně, se zabydlela i zákeřná rakovina. Vzala život Valachových třem bratrům, neušetřila ani jeho děti.

Nejdříve zemřela jeho nejmladší dcera, lékařka Janka (†42), poté na rakovinu plic architektka Veronika (†54). Té podlehl i nejstarší syn, též architekt Peter (†70). Další rány se herec naštěstí nedožil.

Ušetřila jen syna Gustáva, který vystudoval medicínu a pracoval až do důchodu jako patolog.

Valach děti

V soukromí těžce zkoušeného herce citelně zasáhlo i úmrtí nadějného herce Tomáše Holého, svého filmového vnuka Vašíka, jehož život ukončila krátce před nedožitými dvaadvacátými narozeninami autonehoda (†8. března 1990).

Gustáv Valach ho přežil o dvanáct let. Po infarktu podlehl krvácení do mozku dne 27. dubna 2002. Jeho milovaná manželka ho následovala v roce 2016 též po krvácení do mozku. I ona, stejně jako syn Peter zemřeli ve stejný den a měsíc.

Osmdesátiletý herec po sobě zanechal vzpomínky a trvalý odkaz ve slovenském poválečném herectví, ale i na plátně slovenských, československých a českých filmů.

Zdroje: www.super.cz, www.blesk.cz, www.topky.sk, myzvolen.sme.sk