www.livescience.com, www.abc.net.au, en.wikipedia.org
Obludné monstrum děsilo Vikingy
V průběhu historie vzniklo mnoho mýtů a legend o děsivých mořských příšerách, které číhají pod vlnami. Jednou z takových příšer je hafgufa, obří mořský had ze severské mytologie.
Hafgufa je mořská příšera, která údajně obývá vody u pobřeží Islandu. Její jméno v překladu znamená "mořskou mlhu" nebo "mořskou pěnu", což je vzhledem k údajnému vzhledu tohoto tvora příhodné. Podle legendy je hafgufa obrovský hadovitý tvor, schopný spolknout celé lodě i s posádkou.
První známá zmínka o příšeře hafgufa pochází z vikinské ságy Örvar-Odds, napsané ve 13. století. Ústřední postavou ságy je vikinský válečník jménem Oddr, který se vydává do severního Atlantiku za dobrodružstvím a setkává se s obří mořskou příšerou. Oddr ji popisuje jako "tak obrovskou, že nikdo nemohl vidět její celou délku, neboť se zdálo, že je delší než jakákoli loď".
Kromě obrovské velikosti má prý hafgufa i charakteristický vzhled. Podle legendy je pokrytá mechem a mořskými řasami, což jí dodává vzhled plovoucího ostrova nebo útesu. Má chapadla, kterými táhne lodě a námořníky rovnou do záhuby.
Podle vědců je stále naživu
Navzdory děsivé pověsti neexistují žádné vědecké důkazy o tom, že by hafgufa skutečně existovala. Někteří vědci se domnívají, že si ji vymysleli dávní islandští námořníci, aby vysvětlili záhadná zmizení na moři. Jiní spekulují, že legenda mohla být inspirována pozorováním skutečných mořských tvorů, jako jsou obří chobotnice nebo velryby.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Ať už je původ legendy o příšeře hafgufa jakýkoli, přetrvává po staletí a stále vzbuzuje představivost lidí na celém světě. Tento tvor se objevil v nesčetných literárních, uměleckých a filmových dílech, včetně klasického románu Julese Verna "20 000 mil pod mořem".
V posledních letech se zájem o hafgufy zvýšil díky rozvoji kryptozoologie, studiu zvířat a tvorů, jejichž existence nebyla dosud prokázána. Někteří kryptozoologové se domnívají, že Hafgufa může být přeživším příslušníkem prastarého druhu mořského hada, který kdysi brázdil oceány.
Přesto se vědci shodují, že příšery jí podobné jsou v oceánech a mořích stále k vidění. Podle staroseverských rukopisů vydávala hafgufa typický zápach, který lákal ryby přímo do její tlamy. Také keporkak a Brydeova velryba disponují výrazným pachem, aby nalákaly kořist do svých nehybných čelistí.
