Každý sultán mohl mít pouze čtyři manželky. Zato konkubín mohl vlastnit kolik chtěl. Harémy čítaly několik desítek místností, kde všechny ženy společně žily a plnily přání svého pána.

Jaká pravidla platila pro ženy v harému

Sultánovy ženy si žily dobře. Měly své komnaty, kde se oddávaly hrátkám se sultánem, zahrady, kde se procházely nebo bazény, kde plavaly. Harém byl posvátným místem, nedotknutelným územím, kde však platila přísná pravidla. 

Harémy čítaly stovky pokojů. Nejznámějším a největším harémem světa byl ten v Topkapi. Jeho sultán Murat III. v něm v roce 1589 nechal zřídit na 400 pokojů. Na jeho údržbě se podílelo 1200 zaměstnanců. 

Komplex zahrnoval pavilony sultánových ložnic, pokoje pro sultánovu matku, lázně pro sultána a jeho matku, pokoje pro princezny, ložnice pro konkubíny a eunuchy. Součástí byly i mramorové lázně připomínající bazény, latríny, nemocnice, kupolovitý salon, hladomorna a zvláštní místnosti, kam byli zavíráni sultánovi bratři, aby nemohli spřádat intriky a konspirace. 

O zábavu zde nebyla nouze. Sultána a jeho dámy bavili trubadúři a šašci ve velkém audienčním sále, který byl vybaven fontánami, aby se zabránilo odposlouchávání.

Přísná pravidla harému se řídila těmi, jež byli nejstarší. Hlavní slovo měla sultánova matka, ta byla vládkyní harému a často také nejmocnější osobou v říši. Na konci celé hierarchie stály nově příchozí dívky. S těmi se často zacházelo jako s otrokyněmi. Všechny dívky musely poslouchat, a to jak sultána, tak jeho matku. Nikdo nesměl vybočit z řady. 

Jaké následovaly tresty, pokud neuposlechly

Ne všechny ženy byly poslušné. V případě neuposlechnutí, byly bity nebo pověšeny za zápěstí. Ženy, které se sultánovi znelíbily, byly zašívány do pytlů se závažím a házeny do zátoky Zlatý roh. 

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

Jeden rozzuřený sultán takto údajně "vyhodil" celý svůj harém, čítající 1001 členů, do moře u Seraglio point. Lidé tehdy jen těžko věřili, že je to pravda, dokud potápěč vytahující kotvu nespatřil "podmořský les pytlů pohupujících se v proudu". 

O něco lépe na tom byly konkubíny. Být konkubínou mělo dokonce jisté výhody. Pokud otrokyně porodila svému pánovi dítě, zlepšilo to její postavení. Už nemohla být prodána ani darována a v případě, že její pán zemřel, byla svobodná. 

Konkubíny i manželky hrály důležitou roli při posilování soudržnosti, stability a kontinuity celého harému. Manželské i nemanželské svazky posilovaly vazby mezi muži. Ženy legitimizovaly nástupnictví mužů k moci a vlastnictví majetku žen přispívalo k celkovému bohatství, prestiži a moci domácnosti.

Harém nebyl vězením. Byl rodinným prostorem v domě vyšší třídy, který se postupem času stal výhradně ženskou doménou, kam byl cizím mužům vstup zakázán.

Zdroje:

www.theottomans.org, en.wikipedia.org, www.allaboutturkey.com