Harpyje pralesní si pro svá hnízda vybírá zásadně nejvyšší a nejmohutnější stromy v nitru tropického pralesa. Hnízdí ve výšce okolo 40 metrů nad zemí, a pro vědce proto vůbec není jednoduché její hnízda odhalit, natož je blíže zkoumat. Výzkumem harpyjí se dlouhodobě zabývá brazilský biolog Everton Miranda, který se zároveň snaží o záchranu jejich přirozeného teritoria. Kvůli kácení pralesů jsou dnes harpyje na pokraji vyhynutí. Mnohé navíc v minulosti padly za oběť místním lovcům, kteří podivně vyhlížejícího dravce sestřelili jen proto, aby si ho mohli prohlédnout zblízka.
"V portugalštině máme takový slovní obrat, 'musíme to vidět vlastníma rukama'. Mnoho střelců mi řeklo, že toho ptáka chtělo vidět vlastníma rukama," vysvětlil Everton Miranda. "Naštěstí si dneska už všichni v Amazonii uvědomují, že harpyje jsou pozitivním přínosem pro region, a lidé už je nezabíjejí."
(Zdroj: www.nationalgeographic.com, duben 2020)
Harpyje pralesní
Po kondorovi andském je harpyje pralesní druhým největším dravcem Jižní Ameriky. Samice může mít až dvoumetrové rozpětí křídel a dosahuje váhy 8-9 kg, samec je výrazně menší. Jejich mohutné nohy jsou opatřeny drápy stejné velikosti, jakými se pyšní medvěd grizzly. Pár zpravidla vychovává jediné mládě, které je na rodičích závislé dlouhých 10 měsíců a po celou tu dobu se hlasitě dožaduje potravy. Rodiče střídavě vyrážejí na lov a vracejí se s menšími opicemi, lenochody, vřešťany a dalšími živočichy, mohou být nebezpečné i pro malé dítě, jejichž váha nepřekročí jejich vlastní hmotnost. Pokud harpyje kořist neunese, částečně ji pozře na místě a domů donese jen zbytek.
Mláďata jsou zpočátku bílá a plného zbarvení dospělého jedince dosahují až v jednom roce. Od rodičů se jim nechce, v mateřském hnízdě často zůstávají ještě dlouho poté, co se naučí samostatně létat a lovit. Z tohoto důvodu se harpyje rozmnožují velmi pomalu, samice klade vejce pouze jednou za dva až tři roky. Ve volné přírodě se tito impozantní dravci dožívají 25 až 35 let.
(Zdroj: a-z-animals.com/animals/harpy-eagle/)
