Harry Jelínek: Skutečný příběh podvodníka, který dokázal prodat Karlštejn

18. květen 2020 četba na 3 minuty
Americký kupec neměl tušení, že je hrad státním majetkem.

Americký kupec neměl tušení, že je hrad státním majetkem.

Foto: Shutterstock.com

Syn vlašimského lékaře Harry Jelínek měl v Praze studovat medicínu, místo toho však upřednostnil dráhu podvodníka. Dokonce zašel tak daleko, že se vydával za barona a americkým boháčům nabídl ke koupi hrad Karlštejn.

Josef "Harry" Jelínek se narodil roku 1905 ve Vlašimi a jako prvorozený syn měl jít ve šlépějích svého otce, váženého lékaře. Během studií v Praze však zjistil, že si může na živobytí vydělávat mnohem jednodušším a příjemnějším způsobem. Motal se ve vyšší společnosti a nechal se vydržovat movitými dámami, které si ho najímaly jako gigola. Medicínu k otcově zklamání nedokončil a otevřel si obchod se starožitnostmi a uměleckými díly.

Umění zřejmě příliš nerozuměl, ale to jeho byznysu nijak nepřekáželo; se svou důvěryhodnou a líbivou tváří dokázal působit dojmem, že rozumí všemu. Mezi lety 1928 až 1937 se mu podařilo prodat celou řadu falzifikátů, včetně padělků slavných malířů Paula Cézanna a Henryho Matisse. Na krku měl 500 žalob, ale žádnou soudní obsílku nikdy nepřevzal, protože neustále měnil adresu.

V roce 1931 provedl kousek, kterým se zapsal do dějin. Jeho známý, šlechtic a závodník Jiří Kristián Lobkowicz, ho pozval coby znalce k setkání s americkým obchodníkem, jehož vytipoval jako potenciálního kupce rodinných cenností. Američan však nejevil o nabízené obrazy zájem a nechal se slyšet, že by raději koupil nějaký zámek nebo hrad. Jiří Lobkowicz se duchapřítomně obrátil na Harryho Jelínka a pronesl: "Pane barone, vy jste přeci říkal, že chcete prodat vaše rodinné sídlo Karlštejn!"

Jelínek se toho chytil a vyjednal prohlídku. Kastelánovi nakukal, že potřebuje hrad na dva pondělky pro filmaře, a z německého divadla najal houf sboristek, které americké návštěvníky obsluhovaly v kostýmech pážat. Brzy nato byly dohodnuty detaily kupní smlouvy a Jelínek inkasoval zálohu ve výši 30 tisíc dolarů.

Protože tento podvod byl už většího formátu, Jelínek se tentokrát nespoléhal na změnu pražské adresy a odcestoval raději do vzdáleného Splitu. Náhoda tomu však chtěla, že sem měl namířeno i jeho americký kupec. Jelínek si nedal pokoj, a obratem mu prodal vypůjčenou jachtu. Američan pochopil, která bije, když na něj udeřil její pravý majitel. Zároveň pojal podezření, že možná ani smlouva o Karlštejnu není tak úplně čistá.

Ověřil si to jediným telefonátem na americké velvyslanectví v Praze. Ovšem, hrad Karlštejn je majetkem státu… Podnikatel se prý natolik styděl, že na Jelínka ani nepodal trestní oznámení. Nechtěl, aby se svět dozvěděl, jak trapně se nechal napálit.

Až potud by bylo Jelínkovo počínání poměrně vtipné. Opravdovým škraloupem na jeho pověsti se však stala jeho podpora nacistického režimu a kolaborace s gestapem. Spolu se svou manželkou Ludmilou Bačkovskou dokonce vydával protižidovskou literaturu a vedl nacistický časopis Znova. Na samém konci války utekl do Bavorska a zbytek života zřejmě strávil v Západním Německu. Smrt ho zastihla roku 1986 v Itálii.

Akční letáky