Tento pravěký tvor vás na první pohled příliš neohromí. Hatérie svým vzhledem totiž připomíná obyčejného leguána. S tím však je příbuzná pouze vzdáleně.
Hatérie dorůstá délky 50-80 cm, přežívá v norách, které ji chrání před jinými predátory. Živí se hmyzem a drobnými obratlovci. Její maorské jméno "tuatara" znamená „ostny nesoucí“ a poukazuje na trnitý kožní hřeben zdobící hatériin hřbet.
Tvor z pravěku
Hatérie však není úplně obyčejným zvířetem. Její fyziologie nese hned několik zvláštností. Jako převážně noční živočich, prospívá většina dospělých při daleko nižších teplotách, než je u většiny plazů typické.
V průběhu zimy hibernuje. Aktivní zůstává ještě při 5 °C. Denní teplotu těla udržuje obvykle mezi 5–12 °C, což je až o 10 stupňů méně, než je pro ostatní druhy plazů typické. Jako důsledek hibernace dochází k výraznému zpomalení metabolismu. Laicky řečeno, hatérii plně postačí zhruba jeden nádech za minutu. Celkově v této fázi "bytí" disponuje nízkou spotřebou energie, její potravní nároky jsou takřka na nule. To všechno vede k prodlužování délky jejího života.
I proto není neobvyklé, že hatérie žijí běžně v přírodě i více než 100 let. Pohlavní dospělosti dosahují až po desátém roce života. Zapříčiněno je to převážně neaktivním a „zpomaleným“ životním tempem.
Další zvláštností tohoto plaza jsou zuby. Ty jsou, na rozdíl od většiny jiných obratlovců, pevně spojeny s lebkou. Jedinečný je pak i samotný způsob kousání. Při něm jediná řada spodních zubů zapadá mezi dvě řady v horní čelisti. Dle vědců jde o precizní způsob odkrajování jednotlivých soust.
Podivín se třema očima
Obratle páteře výrazně korespondují s těmi rybími. S rozdílem především u struny hřbetní, která není plně osifikovaná, naopak v krční a břišní části páteře má kosti podobné žebrům.
Ani oči nepatří u hatérie k typickým orgánům. Nejen, že mohou zaostřit na kořist nezávisle na sobě, jsou tři a jejich sítnice je pokrytá reflexními buňkami určenými pro noční vidění.
Toto "třetí" oko je umístěno na temeni hlavy. Anatomicky je shodné s klasickým zrakovým orgánem, který vykazuje obdobné znaky. Původní funkce je však zredukována.
Tímto temenním okem tak mohou vidět pouze čerstvě vylíhlá mláďata, a to pouze částečně. V pozdějším věku se z oka stává jen ztvrdlá kůže obrostlá šupinami a její další funkce není zcela zřejmá. Vědci však předpokládají, že existuje možnost absorbce ultrafialového záření. To je následně využíváno k výrobě vitamínu D či jako prostředek k zajištění správné termoregulace.
V současné době existují dva druhy hatérií. Poměrně vzácná Guentherova hatérie (Sphenodon guntheri) žijící na ostrově Brothers Island. Ta čítá přibližně 400 žijících kusů. Dalším druhem je o něco známější hatérie novozélandská (Sphenodon punctatus), jejíž populace je odhadována na 60 000 jedinců.
Zdroje:
