Zdroj: Mark Walshe / Shutterstock
Vědci našli podivného tvora, který přežil z pravěku. Žije v horách a má tři oči
Podivný tvor, kterého objevili vědci, je přísně chráněná novozélandská hatérie. Tvor, jež původně obýval naši Zemi před více než 200 miliony let. Dnešní svět zná pouhé dva druhy, které putování časem přečkali. Od dob dinosaurů se prakticky nezměnily.
Tento pravěký tvor vás na první pohled příliš neohromí. Hatérie svým vzhledem totiž připomíná obyčejného leguána. S tím však je příbuzná pouze vzdáleně.
Hatérie dorůstá délky 50-80 cm, přežívá v norách, které ji chrání před jinými predátory. Živí se hmyzem a drobnými obratlovci. Její maorské jméno "tuatara" znamená „ostny nesoucí“ a poukazuje na trnitý kožní hřeben zdobící hatériin hřbet.
Tvor z pravěku
Hatérie však není úplně obyčejným zvířetem. Její fyziologie nese hned několik zvláštností. Jako převážně noční živočich, prospívá většina dospělých při daleko nižších teplotách, než je u většiny plazů typické.
V průběhu zimy hibernuje. Aktivní zůstává ještě při 5 °C. Denní teplotu těla udržuje obvykle mezi 5–12 °C, což je až o 10 stupňů méně, než je pro ostatní druhy plazů typické. Jako důsledek hibernace dochází k výraznému zpomalení metabolismu. Laicky řečeno, hatérii plně postačí zhruba jeden nádech za minutu. Celkově v této fázi "bytí" disponuje nízkou spotřebou energie, její potravní nároky jsou takřka na nule. To všechno vede k prodlužování délky jejího života.
I proto není neobvyklé, že hatérie žijí běžně v přírodě i více než 100 let. Pohlavní dospělosti dosahují až po desátém roce života. Zapříčiněno je to převážně neaktivním a „zpomaleným“ životním tempem.
Další zvláštností tohoto plaza jsou zuby. Ty jsou, na rozdíl od většiny jiných obratlovců, pevně spojeny s lebkou. Jedinečný je pak i samotný způsob kousání. Při něm jediná řada spodních zubů zapadá mezi dvě řady v horní čelisti. Dle vědců jde o precizní způsob odkrajování jednotlivých soust.
Podivín se třema očima
Obratle páteře výrazně korespondují s těmi rybími. S rozdílem především u struny hřbetní, která není plně osifikovaná, naopak v krční a břišní části páteře má kosti podobné žebrům.
Ani oči nepatří u hatérie k typickým orgánům. Nejen, že mohou zaostřit na kořist nezávisle na sobě, jsou tři a jejich sítnice je pokrytá reflexními buňkami určenými pro noční vidění.
Toto "třetí" oko je umístěno na temeni hlavy. Anatomicky je shodné s klasickým zrakovým orgánem, který vykazuje obdobné znaky. Původní funkce je však zredukována.
Tímto temenním okem tak mohou vidět pouze čerstvě vylíhlá mláďata, a to pouze částečně. V pozdějším věku se z oka stává jen ztvrdlá kůže obrostlá šupinami a její další funkce není zcela zřejmá. Vědci však předpokládají, že existuje možnost absorbce ultrafialového záření. To je následně využíváno k výrobě vitamínu D či jako prostředek k zajištění správné termoregulace.
V současné době existují dva druhy hatérií. Poměrně vzácná Guentherova hatérie (Sphenodon guntheri) žijící na ostrově Brothers Island. Ta čítá přibližně 400 žijících kusů. Dalším druhem je o něco známější hatérie novozélandská (Sphenodon punctatus), jejíž populace je odhadována na 60 000 jedinců.
Zdroje:
