Abychom byli přesnější, Hatšepsut se pravidlům své doby nepodřídila docela. Naopak jedno z nich porušila, když se prohlásila faraonem. Tento titul ve starém Egyptě náležel výhradně mužům. Kde vzala Hatšepsut tu drzost a jak je možné, že jí to prošlo?

Trůn ukradla nevlastnímu synovi

Jako dcera Thutmose I. v sobě měla královskou krev, takže co se týkalo jejího původu, nikdo proti ní nemohl nic namítat. Příštím faraonem se stal její nevlastní bratr, za kterého se provdala, a stala se tak královnou. Její manžel však brzy zemřel, aniž s Hatšepsut zplodil mužského dědice. Pro tyto případy byl naštěstí Egypt pojištěn královským harémem, kde ženy faraonům rodily syny takříkajíc do zálohy.

Jeden takový se tady našel i tentokrát. Měl nastoupit na trůn jako Thutmose III., ale protože byl ještě v plenkách, Hatšepsut se ujala role jeho regentky. Po dva roky plnila své povinnosti na výbornou, nicméně potom se zčistajasna sama prohlásila faraonem a chlapce odstrčila do ústraní.

Z hlediska tehdejšího egyptského práva to nebylo zrovna férové gesto, na druhé straně však musíme ocenit, že nenechala malého Thutmose III. zavraždit. Likvidace mocenských konkurentů totiž také patřila ke zvyklostem faraonských rodů, nehledě na věk obětí.

Nástup ženy na trůn v Egyptě nakonec nikomu nevadil, neboť nemáme zprávy o tom, že by zde propukla občanská válka nebo že by Hatšepsut musela proti někomu vojensky zasahovat. Období její 22leté vlády se naopak vyznačovalo neobvyklým mírem a stabilitou. Stavěly se významné chrámy, rostl blahobyt.

V soutěži krásy by neobstála

V blahobytu žila samozřejmě i sama Hatšepsut a bylo to na ní vidět. Egyptologové po prozkoumání její mumie dospěli k závěru, že trpěla silnou obezitou a nejspíš i cukrovkou. Ženskými půvaby příliš neoplývala, jak o tom svědčí ustupující vlasová linie. Královna bojovala s počínající pleší a snad aby to nějak vykompenzovala, vlasy na temeni si nechala růst dlouhé.

Ve skutečnosti přitom o přitažlivý ženský zjev ani neusilovala. Naopak nosila mužské oblečení a na bradu si lepila falešný plnovous. Tato podivnost přivedla některé archeology na myšlenku, že se cítila být mužem v tom smyslu, jak to definuje dnešní pojem "transgender".

S podobnými termíny se ale ve starém Egyptě nepracovalo, a Hatšepsut navíc měla ke stylizaci své osoby do mužské podoby zcela prostou motivaci: faraonem mohl být pouze muž. Vousy byly znamením jeho síly a moci. Holobrádka by Egypťané jako svého vůdce nepřijali, natož křehkou osobu ženského pohlaví.

Jak asi Hatšepsut vypadala? Podívejte se na počítačovou simulaci:

Zdroj: Youtube

Pokud tedy chtěla být Hatšepsut neomezenou vládkyní, musela se prezentovat v mužské podobě. Egypťanům nevadilo, že nebyla krásná a atraktivní, hlavně když jí nescházely maskulinní atributy.

Odstrčený Thutmose III. se dočkal nástupu k moci až po její smrti v roce 1458 př. n. l. Okamžitě nechal strhnout všechny její sochy a vymazat její jméno z nápisů. Na drzou macechu, která mu ukradla trůn, měl svět navždy zapomenout. Paradoxně se však Hatšepsut stala jedním z hrstky faraonů, o nichž se nám dochovalo nejvíce informací. Dokonce máme i její mumii.

Zdroje: https://www.livescience.com/, https://www.bbc.co.uk/