Vynikající obchodnice, stavitelka a inspirativní žena stála na počátku budování významné Egyptské říše. Za její vlády údajně nedocházelo k žádným válečným konfliktům. Místo toho, aby posílala vojáky do války, je vyslala na obchodní výpravy.
Vraceli se tak se zlatem, poklady, exotickými zvířaty a léčivými bylinami. Od doby, kdy usedla na trůn, začala nová éra mocného impéria. Když vědci zrekonstruovali rysy tváře vládkyně Hatšepsut, zůstali v údivu. Podívejte se proč!
Přetahování o trůn
Politické intriky Thutmose III. vedly k tomu, že se nedochovaly Hatšepsutiny ikonografie. Cíleně se tak snažil smazat veškeré záznamy o vládě své příbuzné předchůdkyně. Šlo mu o to, aby jeho syn nastoupil na trůn s čistým štítem.
Na dlouhá tisíciletí tak vymazal odkaz významné panovnice. Nešlo ale jen o legitimitu vlastního syna, ale o prosazení patriarchátu a nastolení výhradně mužských vládců. Jeho plánem bylo, aby následující vladaři byli pouze muži.
Údajně šlo také o jakousi pomstu, protože Hatšepsut usedla na trůn po smrti svého muže. Bratr Thutmose zemřel krátce po svatbě a on se nemohl stát vládcem, protože ještě nebyl plnoletý. Údajně ji její otec vyzval, aby se ujala vlády sama.
„Tuto svou dceru, Hatšepsut, jsem určil za svou nástupkyni na trůně… ona bude řídit lid ve všech oblastech paláce; to ona vás skutečně povede. Poslouchejte její slova, sjednoťte se na její příkaz,“ mělo znít z úst starého egyptského vládce.
Svůj úspěch připisovala tomu, že byla bohy vyvolená. Boha Amona prohlásila za svého otce a tvrdila, že chce, aby se právě ona sama ujala vlády nad Egyptem: „Jednala jsem pod jeho velením, to on mně vedl.“
Prapodivný objev: Muž, nebo žena?
Nálezy raných vyobrazení Hatšepsut zachycovaly sice faraónku s tělem ženy, ale na hlavě měla tradiční mužskou pokrývku. Zjistilo se, že vládkyně se nejen oblékala jako král, ale nechala si oholit vlasy, lepila si vousy a mluvila o sobě jako o muži.
Vědci odhalili maskulinní rysy a z nalezených důkazů bylo zřejmé, že panovnice měla svaly jako muž. Tato žena se vzdala všeho, aby pro svůj lid byla plnohodnotným králem Egypta. A skutečně byla jedním z nejdůstojnějších panovníků.
Po své smrti v roce 1458 př. n. l. zanechala Egyptské království bohaté, úspěšné a bezpečné. Jedním z jejích mnoha projektů byl slavný pompézní márnicový chrám v Údolí králů.
Na její obelisku stála slova: „Nyní se mé srdce obrací sem a tam, když myslím na to, co řekne lid. Ti, kteří uvidí mé pomníky v příštích letech a budou mluvit o tom, co jsem vykonala."
Zdroje: www.stoplusjednicka.cz, www.nationalgeographic.com
