Když v roce 1932 vznikl film Extase českého režiséra Gustava Machatého, zvedla se obrovská vlna kritiky. Veřejné mínění bylo téměř jednotné, snímek odsoudil Hitler i papež Pius XII. Hedy to ale nevadilo. Dobře věděla, co dělá. Díky nahotě se jí otevřely brány Hollywoodu.

Útěk z vězení

Skandál byl o to větší, že Hedy, nebo vlastně Hedwig, jak se původně jmenovala, pocházela z velmi vážené židovské rodiny. Narodila se 9. listopadu 1913 ve Vídni. Její otec Emil Kiesler patřil mezi zámožné bankéře, matka byla známá pianistka se šlechtickými kořeny.

Hedwig se jako jedináčkovi dostávalo pouze toho nejlepšího, navštěvovala prestižní školy a rodiče jí naplánovali zářivou budoucnost. Sehnali jí i příhodného ženicha. O třináct let starší zbrojařský průmyslník Fritz Mandl patřil mezi tři nejbohatší Rakušany.

Proto pro všechny znamenal obrovský šok, když v 19 letech natočila na tehdejší dobu vyloženě pornografický film. Nejen že se v něm ukazovala zcela nahá, ale ještě ke všemu předváděla orgasmus. S herectvím k nelibosti rodičů koketovala už dva roky, ale Extase byla vrchol všeho. Rodiče jí další hraní zakázali, zuřil také snoubenec. Dokonce se snažil skoupit všechny kopie filmu i vydání novin, které o něm psaly. Nic z toho se mu však nepovedlo. Mandl si ji přesto v roce 1933 vzal, ale soužití mezi panovačným mužem a svéhlavou kráskou nefungovalo. Herečka ve svých pamětech pojmenovaných Extase a já líčila, že ji držel ve svém zámku jako ve vězení. Jako poloviční židovce se jí pranic nelíbily ani jeho stále sílící sympatie k fašismu. „Na zámku se konaly večírky, kam chodil i Mussolini a Hitler. Oběma můj manžel dodával střelivo," vzpomínala Hedwig. „Zajímavé bylo sledovat reakci Hitlera, když ve mně poznal ženu z filmu, proti němuž před lety tak bojoval," pokračovala.

V roce 1937 se s Fritzem za velmi dramatických okolností rozešla. Boháč nechtěl o rozvodu ani slyšet, a tak mu Hedwig utekla v přestrojení za služebnou. V den útěku si prý od manžela vyžádala svolení, aby k obědu mohla přijít se všemi svými šperky. K hostině ale nedorazila a Fritz ji stejně jako klenoty už nikdy neviděl.

Muži se o ni prali

Hedwig zamířila rovnou do Paříže a pak do Londýna. Její otec totiž v té době už nežil a s matkou neměla nejlepší vztahy. Od skandální Extase sice nic nenatočila, ale svět na ni nezapomněl. Krátce po jejím útěku ji oslovil americký producent Louise B. Mayer. Nabídl jí smlouvu a také navrhl změnu jména. Hedwig se po světě stále říkalo „dáma z Extase", což přece jen nepůsobilo dobře. Zrodila se tedy Hedy Lamarr. Příjmení si vybrala po hvězdě němého filmu Barbaře La Marr, která v roce 1926 zemřela na tuberkulózu.

V Hollywoodu okamžitě způsobila pozdvižení. Herci se málem prali, aby s ní mohli natáčet. Rychle si ji zamilovali i diváci. V dalších devíti letech natočila 18 filmů.

Proslula i četnými vztahy. V roce 1939 si vzala scenáristu Gene Markeyho. Byl o 18 let starší a Hedy byla druhou z jeho celkem čtyř manželek. Není divu, že jejich soužití zkrachovalo po dvou letech. Přesto z něj vzešel syn James (*1939). V roce 1943 se herečka vdávala potřetí, jejím vyvoleným se stal o 15 let starší herec John Loder. Hedy s ním vydržela dvakrát tak dlouho a měla dvakrát tolik dětí. Když se po čtyřech letech rozvedli, byla matkou dcery Denise (*1945) a syna Anthonyho (*1947).

Sexy vědkyně

U filmové sexbomby by málokdo čekal, že se do dějin zapíše i jinak než svými vnadami, skandály a rozvody. U Hedy se tak ale stalo. Aniž by to někdo tušil, dřímal v ní velký talent na matematiku a fyziku. Když se počátkem druhé světové války dala do řeči se svým sousedem, výstředním skladatelem a vynálezcem Georgem Antheilem (1900–1959), zaujal ji vyprávěním o své práci. Už ve 20. letech vymyslel přenosovou soustavu, díky níž mohlo v jednom muzikálu hrát samo od sebe a zcela synchronně 16 klavírů. Když mu filmová kráska navrhla několik geniálních myšlenek, začal s ní pracovat na vylepšení metody. Zrodil se rádiový systém, kdy se vysílač i přijímač neustále přelaďují na další frekvence, takže jsou odolné proti rušení nebo odposlechu. Hedy s Georgem si vynález nechali patentovat v roce 1942 a nabídli ho armádě. Předpokládali, že je ideální k navádění torpéd. Generálové ale vynález dali k ledu a vzpomněli si na něj až v 60. letech. Poprvé se ve zbraňových systémech objevil při kubánské krizi v roce 1962. Pro civilní použití se patent odtajnil až v polovině 80. let. A bylo to právě včas, neboť se právě rozvíjela navigační technologie GPS a také mobilní telefony. V obou těchto sférách se princip, u jehož zrodu stála Hedy Lamarr, používá dodnes.

Zajímavé je, že za své objevy nikdy nedostala odměnu. Na druhé straně je fakt, že peněz měla vždycky dost. Vydělávaly její filmy, navíc se s každým manželem při rozchodu dlouho a obvykle úspěšně soudila o majetek.

Rozvod číslo šest

V roce 1952 se po ročním svazku rozváděla s majitelem nočního klubu Ernestem Staufferem nebo o osm let později, kdy po sedmiletém manželství dávala sbohem texaskému ropnému magnátovi Howardu Lee. Poněkud tragikomicky působí fakt, že se jejím šestým manželem stal v roce 1963 její rozvodový právník Lewis Boies. Ani s ním ale nevydržela déle než dva roky.

Dalších 35 let už žila sama, schovaná před světem, v ulitě vzpomínek na bývalou krásu a slávu. Poslední film natočila v roce 1958. Těžká léta rozchodů se neblaze projevila na její psychice. Začala propadat depresím, a když se ke všemu přidala vážná oční choroba, přestala téměř vycházet ven ze svého kalifornského sídla. Postupně upadala v zapomnění a snažila se alespoň najít cestu k vlastním dětem, o něž se příliš nestarala. Zemřela na infarkt 19. ledna 2000 přesně v den, kdy dcera Denise slavila narozeniny. Její popel syn Anthony odvezl do Rakouska, kde ho podle jejího přání rozprášil v čarokrásné přírodě Vídeňského lesa.

Co ještě nevíte

*Americké občanství získala v roce 1953.

*Její slavný citát zní: Kterákoli dívka může vypadat překrásně. Stačí, když bude klidně stát a tvářit se přihlouple.

*Mezi její milence údajně patřil spisovatel Erich Maria Remarque, majitel automobilky Fiat Gianni Agnelli nebo John F. Kennedy.

*V roce 1966 skončila ve vězení kvůli drobné krádeži v obchodě, za stejný prohřešek byla v cele také v roce 1991, takže se začalo spekulovat, že trpí kleptomanií.

*V roce 1997 jako jediná herečka v historii získala čestné uznání za zásluhy o rozvoj elektrotechniky.

*Softwarová firma Corel použila v roce 1998 na obal svého grafického programu bez svolení její fotografii. Přestože herečce bylo tehdy už 85 let, neváhala se pustit do dalšího soudu. Jako odškodné dostala 200 tisíc dolarů.