Vyspělí ale neznámí

Kulturu Nabatejců studovalo mnoho vědců, ale i tak se o nich mnoho neví. Nezanechali po sobě žádné texty, které by napověděly víc o jejich životě, rituálech nebo jaké bohy uctívali. Vše, co se o nich ví, pochází z pramenů starověkých Egypťanů, Řeků, Římanů a jiných národů. „Důvodem, proč se v nich o Nabatejcích psalo je, že byli bohatí," říká archeoložka L. Nehmé, „...když zbohatnete, zviditelníte se.“ Nabatejci byli kočovníci a obchodníci v pravém slova smyslu. Obchodovali s pepřem, zázvorem, cukrem a bavlnou a ovládali obchodní stezky od Arábie a Jordánsko až po Středomoří, Egypt, Sýrii i Mezopotámii. Byli hlavními dodavateli velmi ceněného kadidla a myrhy. Největšího rozkvětu dosáhli od konce 4. století př. n. l. do 1. století n. l. „Tito lidé byli kreativní, vynalézaví a průkopničtí,“ říká archeolog a odborník na Nabatejce D. Graf z miamské univerzity. "... zachytávali například dešťovou vodu stékající z hor do umělých studní v podloží." Tyto studny se stále používají.

Tajemné a jedinečné

Hegra (Al-Hijr nebo Madáin Sálih) bylo druhé největší město Nabatejského království. Zachovalo se zde sto jedenáct monumentálních hrobek vytesaných do skal. Většina z nich je zdobená rytinami z období od 1. století př. n. l. do 1. století n. l. Jsou svědectvím různých dekorativních vlivů od egyptského, přes fénický až třeba po helénistický. Na hrobkách jsou i zastrašující nápisy, např. „Nechť pán světa prokleje každého, kdo naruší tuto hrobku nebo ji otevře.“ Ty jsou psány několika starověkými jazyky, jednak nabatejštinou, ale třeba i latinou nebo řečtinou. I stavby samotné jsou ovlivněny mnoha styly. Objevuje se tu klasický řecký a římský sloup s hlavicemi, vchody stráží orlové nebo sfingy, gryfové s křídly typické třeba pro Egypt nebo Persii, jiný maska podobná Medúze. V horní části hrobek je „nabatejská koruna“ v podobě pěti schodů naproti sobě, po kterých duše odešla do nebe. Nabatejci si touto směsicí vytvořili vlastní jedinečný styl. Největší hrobka je Lihjana (Qasr al-Farid – Opuštěný hrad) dvacet dva metrů vysoká.

Zdroj: Youtube

Hegra

Hegra je nejen jedinečným svědectví nabatejské kultury, ale protože jí procházeli velbloudí karavany i svědkem obchodu, setkávání a výměny kultur pozdního starověku. V 1. století, kdy si Římané podmanili Jordánsko, Sinajský poloostrov a části Saúdské Arábie, Sýrie a Izrael, Nabatejci zcela zanikli. Hegrou ale dál procházely karavany a vedla jím pouť do Mekky. V roce 2020 byla tato významná lokalita zpřístupněna turistům.

Zdroje: www.smithsonianmag.com, whc.unesco.org