Krásná bytost

Na svět přišla Helena Štáchová v Praze 18. listopadu 1944. Sice nešla vyloženě ve šlépějích rodičů, ale přeci se jen jejich cestou vydala. Tatínek inženýr byl muzikant, maminka učila, byla kreslířka a scénáristka. Paní Helena byla po maturitě přijatá na pedagogickou fakultu, obor literatura a výtvarná výchova. Během prázdnin se ale doslechla o možnosti studovat scénografii a loutkoherectví na Divadelní fakultě a k dětem se vydala jinou cestou.

Na úspěšné zkoušky a přijetí na DAMU si musela rok počkat, ale to už působila v Divadle Spejbla a Hurvínka, které se stalo jejím osudem. Ve dvaadvaceti letech po studiích byla už stálou členkou souboru a krátce nato již třetí Máničkou. Pro ni byla vytvořena postavička „bábinky“. Pro divadlo začala psát scénáře, režírovat, byla jeho dramaturgyní a později režisérkou. Poslední pozice je spjatá s jejím osobním životem.

Kalich hořkosti se plní

Nezapomenutelné a jedinečné loutkové postavičky Spejbl a Hurvínek – v jejím případě také Mánička se nestaly jen jejím profesním osudem. V divadle potkala jejich druhého otce, ředitele divadla Milana Kirschnera (*16. března 1927). Spojila je životní láska i práce. Byl o sedmnáct let starší, tehdy ženatý otec svou dětí, ale byli pro sebe zrozeni, velmi si rozuměli. Než se za něho Helena v roce 1976 provdala, měli za sebou sedmiletý tajený vztah.

Dařilo se divadlu, spokojení byli v soukromém životě. První ránu Heleně osud uštědřil, když den po porodu zemřela jejich holčička. S těžkou ztrátou se vyrovnali, přišly další dvě děti, dcera Denisa a syn Miki.

Do dna

V roce 1984 jí ale osud uštědřil další těžkou ránu. Řidič jí na silnici nedal přednost v jízdě, po srážce prolétla předním sklem a střepy ji těžce znetvořily v obličeji. Přišla o rty, nos, měla poraněné oko a na čas oslepla. Léčba byla dlouhá a psychicky náročná. Naštěstí jí šikovné ruce plastického chirurga po řadě operací navrátily její ženský půvab. Helena se zotavila, zůstaly jí jen nepatrné, téměř neviditelné jizvičky.

Další těžkým obdobím prošla, když její životní i divadelní partner onemocněl cukrovku. Nebylo to však naposledy, kdy si s ní život krutě pohrál. Kirchnera těžká cukrovka připravila o oko, o nohu a poslední léta strávil na vozíku a ona se o něho starala. Zemřel ve věku šedesáti devíti let dne 2. července 1996.

Helena po něm usedla na ředitelské křeslo. Musela o něho bojovat ve vleklém soudním sporu o autorská práva na Spejbla a Hurvínka, které vyhrála. Nicméně patrně stres a duševní nepohoda, kdy byla na pokraji zhroucení, se podepsaly na jejím zdraví. Před dvaceti lety onemocněla rakovinou lymfatických žláz, se kterou se sice statečně prala, ale značně ji vyčerpala.

Nesmrtelný odkaz

Dřevěným postavičkám, kterým zasvětila svůj život, se věnovala až do posledních chvil, kdy se jí nemoc vrátila. Za svým manželem odešla dne 22. března 2017 a odpočívá s ním na Olšanských hřbitovech. Po sobě manželé zanechali nesmrtelný odkaz. V jejich šlépějích se vydaly i jejich děti. Dnes je jejich dcera Denisa ředitelkou Divadla S + H a syn jeho dramaturgem.

Zdroje: www.dama.cz, vltava.rozhlas.cz, www.blesk.cz, cs.wikipedia.org