Vědci našli nedivnějšího tvora pravěku: Dravé monstrum mělo v tlamě cirkulárku

Natálie Borůvková | 7. 8. 2022

Ze všech fosilních záhad, které matou paleontology dodnes, je jen málo tak trvalých jako záhada Helicoprion. Výrazná čelist podlouhlých zubů z něj dělá nejpodivnějšího tvora pravěku. Vědci zkoumají, proč dravé monstrum mělo místo čelistí cirkulárku.

Jakému živočichovi tento podivný rys patřil a kam se vlastně kruhové ostří na zvířeti vešlo? Paleontolog z Idaho State University Leif Tapanila a jeho spoluautoři možná našli odpověď na otázku, jež mátla vědce více než sto let.

Vědci našli nejpodivnějšího tvora pravěku

Ruský geolog Alexander Petrovič Karpinskij přišel s názvem Helicoprion v roce 1899. Přestože svinuté fosilie povrchně připomínaly krunýřovité amonity a nautily, které paleontologové často nacházeli v mořských fosiliích, Karpinskij si uvědomil, že zkameněliny jsou ve skutečnosti součástí ryby podobné žralokovi. Nebylo však zřejmé, kam ho zařadit. Helicoprion měl totiž na nose jakousi zubatou spirálu, jako pomůcku posetou děsivě špičatým chrupem.

Jiní paleontologové s tím však nesouhlasili. Zatímco americký paleontolog Charles Rochester Eastman bez ostychu chválil hloubku záběru Karpinského monografie, nakonec kolegovo restaurování spirálovitého pysku smetl ze stolu.

Místo toho americký paleoichtyolog poukázal na to, že "zuby" by ve skutečnosti mohly být ostny, které vyčnívaly z jiných částí těla pravěkého žraloka. Karpinksy brzy zvažoval i další alternativní umístění, kdy bičík visel z domnělého žraločího ocasu. Protože se však nedochoval žádný podobný Helicoprion, zůstávala tato prehistorická záhada otevřená pro každého, kdo chtěl k problematice zaujmout nějaké stanovisko.

Dravé monstrum mělo místo čelistí cirkulárku

I poté, co se vědci obecně shodli na tom, že zuby patří na špičku dlouhé spodní čelisti, si teorie hrály s tím, jaký byl jejich rozsah a proč měl právě tento tvor čelist doslova jako cirkulárku. Obávaná spirála zcela uzavřená v čelisti tak možná byla nástrojem, jež z Helicopriona dělala děsivé pravěké monstrum.

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

V roce 1966 popsal paleontolog Svend Erik Bendix-Almgreen fosilii Helicopriona, která byla nalezena o 16 let dříve ve fosfátovém dole Waterloo poblíž Montpelier v Idahu. Tento exemplář byl zvláštní. Nejenže se na něm nacházel krásný zubní břit, který podle Bendixe-Almgreena zapadal na konec prodloužené spodní čelisti, ale fosilie obsahovala také kousky chrupavek z horní čelisti a lebky.

Vědci objevili v řece ztracený svět. Vytvořil tajemnou časovou pravěkou kapsu
Magazín

Vědci objevili v řece ztracený svět. Vytvořil tajemnou časovou pravěkou kapsu

Na rozdíl od oblíbených dlouhočelistních výplní tvořily zuby Helicoprionů celou dolní čelist. Čelistní kloub byl umístěn vepředu dlouhé čelisti a spirální chrup byl z obou stran podepřen čelistní chrupavkou. A co je ještě podivnější, Helicoprion neměl žádné horní zuby, o kterých by se vědělo. Spirála neustále přibývajících zubů byla výzbrojí tvora, jež mate vědce dodnes.

Zdroje:

www.smithsonianmag.com

en.wikipedia.org

www.thoughtco.com

Tagy Idaho Idaho State University Montpelier Wikipedie