Ottisův příběh

Ottis vyrůstal v pobožné rodině, matka byla fanatička a syna údajně i znásilňovala. Protože si přála holčičku, často ho oblékala do dívčích šatů a i s těmi ho vyslala na ulici nebo do školy. Na sexuálním znásilňování se podíleli i ostatní členové rodiny, zejména jeho starší sestra. Ottis tvrdil, že začali poté, co se přiznal, že je gay. V pubertě měl několik sexuálních vztahů s chlapci z okolí a po vyhození ze školy se stal prostitutem.


S oblibou o sobě tvrdil, že ho sexuálně přitahuje oheň a rád zapaloval věci. Svou první vraždu spáchal už ve svých čtrnácti letech, kdy v lese přejel jednoho ze svých klientů. Do vězení ho v osmnácti letech dostala potyčka. Po osvobození se ocitl na ulici, bez peněz a bez domova. K násilnické a šílené rodině se vrátit nechtěl, a kráčel Spojenými státy, provozoval řemeslo a tím si vydělával na živobytí. A také zabíjel. Z Nebrasky, kde ho obvinili z vraždy ženy, poputoval do Boulderu. Situace se opakovala a Ottisovi nezbývalo nic jiného, než se vrátit do Jacksonville, svého rodiště.

Oženil se s o pětadvacet let starší ženou, která ho po pouhých třech dnech kvůli jeho homosexualitě opustila. V roce 1976 začal pracovat v jídelně pro chudé, kde poznává svého kumpána a milence Henryho Lucase.


Než se dostaneme k jejich společnému vraždění, je třeba zmínit i Henryho pohnutý život, který se v mnoha detailech shoduje s Ottisovým. Jako by je podobné osudy zavály k sobě. Velice zvráceným způsobem.

Henryho příběh


Henry se narodil v Blacksburgu, měl devět sourozenců a spolu s rodiči spávali v jednopokojovém domě. Rodiče, a převážně matka nešli pro ránu daleko. Podle výpovědi strávil Henry tři dny v kómatu poté, co jej matka uhodila dřevěným prknem do hlavy. Henryho, stejně jako Ottise, matka oblékala do dívčích šatů. V deseti letech ho bratr neopatřeným píchl do levého oka. Protože matka celé čtyři dny odmítala zranění ošetřit a vzít Lucase do nemocnice, o oko přišel a dostal skleněné. Spolužáci ho za to tvrdě šikanovali.

Otec umřel, když bylo Henrymu třináct. Tím okamžikem začalo opravdové rodinné peklo. Matka si domů, do onoho jednopokojového domu vodila milence a nutila své děti sledovat je při sexuálním aktu. Násilí na dětech nijak nepolevilo. Lucas byl vyloučen ze školy, domů se nevracel a bloudil po Virginii. Seznámil se s dívkou jménem Laura Burnsley, která se údajně stala jeho vůbec první obětí; Laura odmítala jeho sexuální návrhy, a tak ji Henry zabil.


Aby se uživil, kradl. Policisté ho odsoudili ke čtyřem létům odnětí svobody. V té době si dopisoval se svou budoucí snoubenkou, kterou požádal o ruku v roce 1959. Matka manželství neschvalovala a požadovala po synovi, aby se vrátil zpátky domů. Po dlouhých rozepřích svou matku bodl nožem. K vraždě se prvně nepřiznal, vypověděl, že jí jen vrátil ránu. Matka nakonec zemřela na infarkt. Soud ho odsoudil na dvacet až čtyřicet let pro vraždu druhého stupně, o deset let později, v roce 1970, byl propuštěn.

Jeho toulky po státech skončily roku 1976 ve Floridě. Našel si práci v jídelně pro chudé, kde pracoval pro něj velmi pohledný Ottis Toole. Přesně tady začíná třetí a to nejdůležitější dějství příběhu nejslavnějšího "homosexuálního týmu zločinců" všech dob.

Společné vraždění


Oba skončili v práci a vydali se na společný road trip po USA. Zatímco procestovali celkem šestadvacet států, připravili o život od 60 lidí výš. Původní tvrzení Henryho Lucase bylo neuvěřitelných 3 000 vražd, poté svou výpověď změnil na 600, policisté odhadují, že on sám zabil 350 lidí.


Jejich vraždění trvalo do roku 1983. Nejdříve zatkli Ottise, a to za žhářství; měl uvěznit šestačtyřicetiletého seniora v jeho domě a dům zapálit. Za vraždu vyfasoval první trest smrti. Také se přiznal k vraždě šestiletého Adama Welshe, policie však ztratila vražednou zbraň - mačetu, a k trestu nedošlo. Nakonec mu byla přiřknuta vražda devatenáctileté Sivie Rogersové a s ní dostal druhý trest smrti. Oba byly později zmírněny na doživotní tresty.

O dva měsíce později byl za nezákonné držení střelné zbraně zatčen i Lucas. Ten se začal vychloubat, kolik lidí zabil, a jmenoval i svého komplice. Toole tvrzení o spolupachatelství zprvu odmítal, nakonec ho přiznal. Byl obviněn z vraždy dvaaosmdesátileté Kate Richové a Friedy Powellové. K vraždám se přiznal, avšak za zcela nehumánních podmínek policie, která ho k doznání měla přinutit i mučením.

Počet obětí je neznámý


Takto to bylo u mnoha dalších obvinění, které zprvu přiznal, a následně odmítl. Nakonec byl obviněn z 11 vražd, přitom dokládal, že obětí je víc než 3 000. U soudu mimo jiné tvrdil, že byl členem kanibalsko-satanistického kultu s názvem „Ruka Smrti“ a společně s Ottisem měli některé své oběti sníst. Byl odsouzen k trestu smrti. V roce 1998 na žádost guvernéra Goerge W. Bushe byl jeho trest zmírněn na doživotí.

Jejich případ doprovázelo spoustu kontroverzí a dodnes se neví, kolik vražd muži doopravdy spáchali. Během výkonu trestu se přiznali k další spoustě zabití. Aby Henry unikl z jednotvárnosti vězeňského života, nabízel policistům, že je dovede k hrobům svých obětí. Tím získal možnost nadýchat se čerstvého vzduchu a dokonce sníst i něco jiného než vězeňskou stravu. Takto objasnil více než 200 nevyřešených případů, ačkoliv dodnes není jisté, zda všechny doopravdy spáchala dvojice.


Ottis zemřel 15. září 1996 na cirhózu jater. Bylo mu 49 let. Jeho partner a nejbližší přítel Henry se dožil data 12. března 2001, pak mu selhalo srdce. Jejich krutý příběh inspiroval filmaře k natočení snímku Henry: Portrét masového vraha režiséra, o Henrym také vznikla skladba Portrait of Henry groovemetalové kapely Grip Inc.