Henry Ernest Gee se narodil v Londýně v roce 1962 a dnes je jedním z nejznámějších paleontologů, evolučních biologů a vedoucí redaktor vědeckého časopisu Nature. Do tohoto časopisu nastoupil už v roce 1987 jako reportér a nyní je starším redaktorem oddělení biologických věd. Má doktorát v Cambridge, kde se jeho doktorandský výzkum zabýval vývojem zubrů v Británii v době ledové. Vydal celou řadu knih, v nichž se zabývá nejen historií lidstva, ale i tím, kam náš druh směřuje.
Jeho klíčovým výrokem je ten, „že naše posedlost naší jedinečností je bláznovství... My... věříme, že jsme tak výjimeční... že jsme vrcholem evoluce. To je však nedorozumění: jsme jen jednou větvičkou v houští a klidně jsme vůbec nemuseli vyrůst."
Velmi krátká historie života na Zemi
Jednou z Geeových knih je i A (Very) Short History of Life on Earth, tedy (Velmi) krátká historie života na Zemi, která letos získala cenu Royal Society Science Books Prize. V této knize vypráví paleontolog příběh o původu, který bychom měli znát všichni. Upozorňuje právě na to, jak malou tečkou ve vesmíru naše Země je. Země existuje již více než 4,5 miliardy let a za tu dobu prošla spoustou zvratů, vzestupů a pádů. Postihly ji planetární dopady, ničivé okamžiky a zejména evoluce. Naše modrá planeta přežila mnoho klimatických změn, terraformací i vymírání a tato cesta nebyla snadná. Vše začalo velkým třeskem a pokračovalo vznikem sluneční soustavy, Země a života, jak ho známe dnes. I přesto by se dala naše doba, coby doba celého lidstva, považovat za raketový průlet. Nesmírnost faktu, že zatímco Země je stará 4,5 miliardy let, moderní lidé jsou na světě pouhý zlomek z toho, má cosi sdělit.
Na video se podívejte zde:
Náš čas je omezen
Paleontolog se snaží upozornit na to, že klima, životní prostředí a příroda vždy převládaly, zatímco druhy mizely, vymíraly nebo se doslova vypařily jako dinosauři. Lidé přitom jako jediný druh získali vědomí své existence, prozkoumali jiné světy a mají šanci vyhnout se šestému vymírání. Navíc: příroda se nezastaví.
Vědec tvrdí, že lidé téměř jistě vyhynou. Lidstvo podle něj zřejmě čeká "kolaps“, a to daleko dříve, než si myslíme. Celosvětový pokles populace by podle něj mohl začít již koncem tohoto století.
Jsme odsouzeni k vymření
V článku Lidé jsou odsouzeni k vymření Gee upozorňuje na faktory, které povedou k našemu zániku. Na vině budou nedostatek genetické variability, klimatické změny a klesající porodnost v důsledku masivního poklesu kvality lidského spermatu.
Zajímavý termín, který Gee používá, je „dluh za vymírání“, což označuje za nejzákeřnější hrozbu pro lidstvo: "V průběhu vývoje každého druhu, i toho, kterému se zdánlivě daří, nastane okamžik, kdy bude vymírání nevyhnutelné, ať už udělá cokoli, aby ho odvrátil. Nejvíce ohroženy jsou ty druhy, které ovládají určité části biotopů na úkor jiných, které mají tendenci migrovat jinam, a proto se více rozptýlí. Lidé obývají víceméně celou planetu a díky tomu, že jsme pohltili velký klín produktivity této celoplanetární části biotopu, jsme v ní dominantní."
Jinak chudí, jinak bohatí
Gee poukazuje na to, že nárůst populace způsobí, že kolem roku 2100 se globální populace přiblíží až k 11 miliardám. A pak je třeba očekávat onen raketový zvrat, kdy úmrtnost převáží nad porodností. V některých zemích se to děje již teď: třeba Bulharsko nebo Lotyšsko při pokračování současného vývoje do roku 2050 ztratí přes 20 procent populace. I u nás a na Slovensku bude v té době 5 % úbytek, pokud chybějící narozené děti nenahradí imigranti.
Obecně se však snižující porodnost týká zejména vyspělých zemí, jejichž obyvatelé mají snazší přístup k antikoncepci a zároveň větší šanci na vyšší vzdělání a perspektivní kariéru. Rodičovství mladí plánují až téměř za horizont plodného věku, zatímco v chudých rozvojových zemích je vysoký počet dětí často jedinou možností, jak se zabezpečit na stará kolena. A právě proto budou chudé země vymírat pomaleji než země bohaté.
Podle Geea k procesu vymírání nedojde postupně, ale okamžitým kolapsem. Navíc jeho náznaky jsou patrné i dnes, a to těm, kteří je chtějí vidět. Až se podle paleontologa životní prostředí zhorší natolik, že bude k dispozici méně zdrojů, až začne klesat porodnost, až porodnost klesne pod úroveň úmrtnosti a až budou genetické zdroje omezené - jediná cesta vede dolů. K celé situaci navíc přispíváme i možnostmi jaderných válek nebo jinými katastrofickými událostmi.
Zdroje: en.wikipedia.org/wiki/Henry_Gee, www.msn.com, www.joe.co.uk, www.scientificamerican.com