K incidentu u Marcoingu údajně došlo dne 28. září roku 1918. Zraněný Adolf Hitler se snažil odbelhat z bojiště, když na něj Tandey namířil pušku. Oba muži si krátce pohlédli do očí. Smrtelné napětí ukončil Angličan tím, že sklonil zbraň k zemi. Adolf Hitler přežil.

Hned po skončení války poznal Tandeyho v novinách, kde o něm psali coby o válečném hrdinovi a nositeli Viktoriina kříže. Článek si uschoval a rozvzpomněl se na něj o dvacet let později, když jednal v Mnichově s britským ministerským předsedou Chamberlainem o anexi českého pohraničí. Druhá světová válka ještě nevypukla, a tak spolu státníci rozmlouvali v přátelském duchu.

Hitler prý Chamberlainovi vylíčil, jak Henry Tandey ve Francii ušetřil jeho život. "Ten muž byl tak blízko, že jsem myslel, že už nikdy nespatřím Německo," prohlásil nacistický vůdce a požádal Chamberlaina, aby Tandeymu vyřídil poděkování. Britský premiér mu to slíbil a válečnému hrdinovi po příjezdu domů osobně zatelefonoval.

Henry Tandey poté vešel ve známost jako muž, který měl příležitost zabít vtěleného ďábla a zachránit miliony životů, ale neudělal to. Média hlásala, že si to do smrti vyčítal. Celá historka však má drobný háček - nikdo nemůže s jistotou říct, že je pravdivá.

Není pochyb o tom, že měl Hitler v 1. světové válce několikrát na kahánku. Navíc Henry Tandey opravdu nerad zabíjel raněné nepřátele a pamatoval si, že právě u Marcoingu ušetřil životy osmnácti Němců. Avšak zda mezi nimi byl i Adolf Hitler, nedokázal s určitostí říci. Budoucí německý vůdce tehdy ještě nosil tradiční pruský knír a vlasy po vojensku krátce střižené. Tváře vojáků byly špinavé od bláta a krve, Tandey by je v civilu nepoznal.

Příběhem se hlouběji zabýval britský historik David Johnson, který zjistil, že Hitler si mezi 10. a 28. zářím 1918 vybral dovolenou. V den, kdy se měl setkat s Tandeyem u Marcoingu, musel být teprve na cestě z Německa zpět ke svému pluku. Pochybná je také informace o Chamberlainově osobním telefonátu - v archivech Britských Telekomunikací není jediný záznam, který by ho dokazoval. Chamberlain si navíc vedl podrobný deník, o rozhovoru s Hitlerem na téma Henry Tandey však nezapsal ani čárku. Odborníci se proto přiklánějí k názoru, že šlo o městskou legendu, možná vymyšlenou samotným Hitlerem, který se chtěl Britům zalíbit, a tak svou osobu spojil se jménem jejich medailemi ověnčeného hrdiny.