Vetchý tak kráčí ve šlépějích svých předků: jeho dědeček bojoval ve španělské cizinecké legii a tatínek se za války zapojil do boje proti nacismu. "Zabil dvanáct lidí, Němců a Čechů," citoval herce slovenský týdeník Plus 7 dní.
Odkaz odvážných rodinných příslušníků byl tak silný, že sám Vetchý prý v mládí koketoval s myšlenkou, že by se měl se zbraní v ruce postavit komunistickému režimu. Když mu bylo sedmnáct let, představoval si, že spáchá atentát na nějakého vládního předáka.
"Vážně jsem uvažoval, že musím něco udělat, že například zabiju Husáka," svěřil se herec deníku Aha!. Nakonec si ale uvědomil, že by se tím nic nevyřešilo, ledaže by postřílel i všechny straníky, co Husákovi k prezidentskému postu dopomohli. Ačkoli by takový čin mohl být skvělou inspirací pro amerického režiséra Quentina Tarantina, sám Vetchý by se byl příslušného trháku nejspíš nedožil, vezmeme-li v potaz, že trest smrti byl u nás zrušen až po Sametové revoluci.
Prezident Husák tedy zůstal naživu a Vetchý se neproslavil jako atentátník, nýbrž jako schopný herec. Kontroverzi vyvolal jen v roce 2004, když se připojil k pochybnému řádu Ordo Lumen Templi, který založil hudebník Daniel Landa. Bývalý prezident Václav Havel tehdy poznamenal, že mu sdružení připomíná spíše Ku-klux-klan. Členové řádu přitom podle svých slov chtěli jen konat dobro, například postavit školu pro chudé děti. Hra na templáře jim nicméně vydržela jen čtyři roky, potom se spolek rozpadl.