Roman Čada se coby dvanáctiletý kluk před kamerou potkal s řadou velkých hvězd české herecké scény, nejraději však prý vzpomíná na Zdeňka Řehoře a Vladimíra Menšíka. "Celý filmový štáb se vždy motal kolem maskérny tak, aby slyšel Menšíkovy historky," zavzpomínal Roman v jednom rozhovoru. Se staršími kolegy vycházel dobře, všichni se k němu chovali mile. Jen v taxíku s nimi nejezdil rád. Pánové v autě kouřili a bylo jim jedno, že vedle nich sedí dítě. Od té doby Roman cigaretový kouř nesnáší a kouření ho nikdy na rozdíl od mnohých vrstevníků nezlákalo.
Role všetečného Martina, který se snaží zachránit vztah mezi svým bratrem a jeho dívkou, přivála Romanovi davy fanynek, jež ho neustále žádaly o autogram. Talentovaný chlapec si přesto neuměl představit, že by ve filmovém prostředí zůstal. Natáčení ho bavilo jen tak napůl, protože vždycky padlo na období prázdnin, a to se mu jako dítěti opravdu nelíbilo.
Po maturitě proto nezamířil na žádný umělecký obor, ale vystudoval ČVUT, a dokonce byl jako student tak nadaný, že získal několik prestižních ocenění v oboru fotovoltaiky. Jeho životními zájmy se staly sluneční plachetnice a informatika. Svými schopnostmi zřejmě překvapil nejen filmové diváky, kteří si ho pamatují jako upovídaného Martina, ale také své učitelky ze základní školy. Ty ho totiž v dětství zaškatulkovaly coby nezvladatelného rebela, z něhož podle jejich názoru nemohlo vyrůst nic kloudného.