Milovníci filmů si nepochybně vzpomenou na Pichandu z Tisícročné včely nebo Viktora z Romance pro křídlovku, jednoho z nejlepších a hojně oceněných filmů režiséra Otakara Vávry. Vidět jste ho ale také mohli například v jednom díle Třiceti případů majora zemana.
Málem doktorem
Že bude hrát ho zpočátku ani nenapadlo. Vysnil si totiž kariéru lékaře, jenže pocházel ze skromných poměrů, a tak si rodina nemohla dovolit držet syna na medicíně. „Myslím, že každý má v mládí jisté sny a představy. Jejich naplnění v mnohých případech nezávisí jen na nás. To byl i můj případ,“ poznamenal Kvietik v jednom z rozhovorů.
Nakonec vystudoval Vysokou školu múzických umění v Bratislavě, za což byli nepochybně rádi jeho rodiče, nadšení divadelní ochotníci.
Talent od pánaboha
Po škole nastoupil do Armádního divadla v Martině a krátce po té přešel do činohry Slovenského národního divadla, kde působil téměř čtyřicet let. Na filmovém plátně debutoval ve snímku Smrt si říká Engelchen, to se psal rok 1960. Ale už o dva roky později získal hlavní roli ve filmu Boxer a smrt, který se odehrává v prostředí koncentračního tábora. Ten mu otevřel dveře k mnoha dalším filmovým příležitostem a potvrdil to, co bylo jasné už od začátku, talent od pánaboha.
Patří se zmínit i jeho role divadelní. Objevil se jako Stanley Kowalski ve hře Tramvaj zvaná touha od Tennessee Williemse. Diváci ho mohli vidět jako Nicka v Kdo se bojí Virginie Woolfové od Edwarda Albeeho. V dramatizaci románu Lva Nikolajeviče Tolstého Válka a mír si zahrál knížete Andreje Bolkonského a v Cidovi od Pierra Corneilla postavu Dona Rodriga.
Konec 90. let
Pro Kvietika znamenal konec kariéry. Dobrovolný. Pro web Pluska.sk ho okomentoval s tím, že spoustě věcí už nerozumí. Jeho posledním počinem tak byl seriál Horská služba z roku 1998. Pokud tedy nepočítáme Rozhovor s nepřítelem z roku 2007 v něm se ujal role vypravěče.
Pedagog i politik
Určité období vyučoval na Vysoké škole múzických umění a dokonce vstoupil do politiky jako člen Slovenské národní strany. Dvě volební období strávil v poslanecké lavici. To druhé ale už za Demokratickou unii, protože se mu nelíbilo, jak SNS zprofanovala.
Rodina a milovaná manželka
Štefan Kvietik je ženatý už šedesát šest let. Své manželce Evě, kterou poznal během školních let, vděčí za hodně. Pro TASR uvedl: „Herecké manželství vyžaduje zejména obrovskou toleranci, porozumění a podporu, kterou mi po celý život poskytovala moje manželka Eva. I v tomto ohledu mám velké štěstí, protože rodina a rodinné zázemí pro mě hodně znamenají.“
Zejména v jeho poslední větě je velká pravda, protože Eva Kvietiková, sama herečka, se vzdala své profese a naplno se věnovala rodině. Spolu přivedli na svět tři děti, dvě dcery a syna. Dcery mají civilní povolání, syn sice vystudoval režii, ale věnuje se obchodu. Herecké otěže převzal vnuk Matúš, na jehož premiéry dědeček pravidelně chodí a je na něj velmi pyšný.
Zdroje: www.idnes.cz, www.dobrenoviny.sk, www.csfd.cz, www.vlasta.cz
Sledujte nás v Google Zprávách