Slovenka z Prahy
Narodila se v Praze dne 10. listopadu 1953, kořeny má ale na Slovensku. Tatínek pochází ze Zvolena, maminka je z moravskoslovenského pomezí a byla prý na ni velmi přísná. Možná proto je dnes jedna z našich nejlepších hereček od malička tak trochu trémistka. Jako holčička se prý sama sobě vůbec nelíbila, nosila brýle a myslela si, že je ošklivá, což, jak se dá předpokládat, jí velkého sebevědomí nedodalo a jen přispělo k jeho „potlačování“. Jako jedničkářka měla pověst šprtky, jak vzpomíná dnes se smíchem, ale tenkrát jí to asi milé nebylo.
Strašně ráda tancovala a chtěla být baletkou. Do přípravky baletního souboru Národního divadla ji nevzali, protože byla moc vytáhlá. Tehdy to prý oplakala. Dodnes ale má pohyb ráda, muziku a tanec považuje za jeden z nejsvobodnějších projevů vyjádření.
Od malička velmi krásně recitovala, po svém baletním „neúspěchu“ proto začala navštěvovat literárně-dramatický kroužek na Lidové škole umění. Její přednes podtržený nezaměnitelným a příjemným hlasem ji poslal až do poděbradské soutěže Lyra Pragensis, kde setkání s Karlem Högerem byl snad větší zážitek než první cena, kterou v ní získala. Tehdy netušila, že se s ním potká na velkém jevišti.
Skvělá profesorka aneb něco neobvyklého
Jen tak na okraj, herečka, o které je řeč, je známá také tím, že je asi jediná vysokoškolačka u nás, která nemá dokončené středoškolské vzdělání a maturitu. Jako studentce druhého ročníku gymnázia ji totiž profesorka z lidušky, které si velmi vážila, navrhla, ať se zkusí přihlásit na DAMU. Přijali ji… Je také jedna z mála, která hned po škole získala angažmá v činoherním souboru Národního divadla (1975).
K desítkám rolí za svou dlouholetou hereckou kariéru stále přidává nové. Kromě své domovské scény hostovala ve známých divadlech (a to již za studií), je představitelkou řady televizních a filmových postav, dabingových rolí. Miluje práci v rozhlase, jejím hlasem k nám promlouvají postavy z audioknih…
Nápovědy možná trochu v hádankách
Divadlo. První (a pro ni nezapomenutelnou) rolí coby už vystudované herečky je Marie Bolkonská v dramatizaci románové epopeje L. N. Tolstoje Vojna a mír. Za Alžbětu v inscenaci Marie Stuartovna získala v roce 2000 cenu Thálie za Nejlepší činoherní herečku, další pak přišla o dva roky později za Antonii Nikolajevnu ve hře Poprvé vdaná.
Dabing. Jen za počet postav, které namluvila, by si zasloužila vavříny. Role, která jí přirostla k srdci, je Helen Prejean, jíž představitelkou v krimi thrilleru Mrtvý muž přichází je Susan Saradon. Také pro krásnou lidskost, a navíc přirozenost herců se jí líbila postava sestry Evangeliny (Pam Ferris), které propůjčila svůj hlas v třináctidílném britském historickém dramatu Zavolejte porodní sestřičky. Nicméně Cenu Františka Filipovského za ženský herecký výkon v dabingu získala za roli Louise Elizabeth Sawyer (Susan Sarandon) v americké road movie Thelma a Louise.
Rozhlas. Rozhlas miluje, a rozhlasové role jsou pro ni krásnou „vášní“. I těch má na svém seznamu bezpočet. Sedmkrát zvítězila v divácké anketě Neviditelný herec, kterou každoročně vyhlašuje Český rozhlas.
Film. Pomineme-li roličku dívky v šatně v povídkovém filmu U telefonu Martin, pak se dá považovat za její první filmovou terezínská vězenkyně ve válečném snímku Osvobození Prahy (1976). Vedlejší role Věry v česko-slovenském filmu Dům (2012) jí přinesla Českého lva a slovenskou cenu Slnko v sieti. Z těch posledních, ve kterých hrála, zmíníme česko-slovenské drama Nikdo mě nemá rád (2024).
Z „televize“ připomeneme alespoň seriály (také ty nejnovější), z nichž ji můžeme znát z Já, Mattoni či Most! Ač hrála v pohádkách či krimi, tou její velkou, tzv. pro diváky škatulkovou rolí je Eva Tůmová, přítelkyně Jiřího Kroupy mladšího v nezapomenutelné komedii Marečku, podejte mi pero.
Něco z rodinného alba
Posledně zmíněná role Evy vás jistě nenechala na pochybách, že půvabná dívenka na titulním obrázku je Taťjana Medvecká. Navzdory svému věku je stále velmi činorodá, a jak o sobě říká, je často k nelibosti blízkých strašný workohlik. Během studií DAMU poznala scénáristu a dramaturga Jiřího Dufka. Spolu mají dvě dcery – Kateřinu a Kristinu. První zmíněná vystudovala politologii a politickou filosofii na Karlově universitě, druhá se potatila. Na FAMU získala titul magistry v oboru scenáristika a dramaturgie.
Své mamince Taťjaně se dcery postaraly o tři vnoučátka, která si herečka užívá, byť nemůže být jako stále obsazovaná herečka babičkou na plný úvazek. Snaží se jim ale věnovat každou volnou chvíli, kterou s nimi tráví třeba na zahrádce či procházkách. Mile upovídaná a veselá Taťjana Medvecká žádné velké plány ani přání nemá, jen aby jí ta obyčejná lidská spokojenost a rodinná pohoda vydržela. A to přeje všem lidem.
Taťjana Medvecká dnes
Zdroje: www.krajskelisty.cz, www.narodni-divadlo.cz, www.youtube.com, www.idnes.cz, dabingforum.cz
Sledujte nás v Google Zprávách