Oltářní obraz neboli „Plátno světa“ vytvořil Richard z Haldinghamu a Laffordu přibližně v roce 1285. Na hnědé pergamenové kůži o rozměrech 1,59 x 1,34 metru je černým, zlatým, zeleným a modrým inkoustem namalováno více než 500 kreseb, které jsou inspirovány historií, náboženstvím a mytologií. Spletité cestičky odrážejí nejen středověké chápání tehdejšího známého světa, ale také světa nadpřirozena. Oba dva se zde navzájem propojují a vytváří jeden celek.
Z vrcholu mapy, kde se nachází východ, nikoli sever, jak jsme zvyklí, kontroluje celé dění Ježíš Kristus, jež sedí na trůnu. Ukazuje proděravělé dlaně a rána na boku po bodnutí kopím stále krvácí. Po jeho pravici vstávají z hrobů věřící. Po levici jsou hříšníci, kteří jsou posílání do pekla.
Herefordská mapa
Svět na Herefordské mapě je uspořádán do kruhu, v jehož středu je Jeruzalém. Mezi další významná města patří Řím a Paříž. Z kontinentů je zobrazena Evropa, Asie, Afrika a oblast okolo Středozemního moře.
Herefordská mapa
I přesto, že jde o oltářní obraz, jeho autor se nevyhýbal známým motivům z antických mýtů. U Černého moře najdeme zlaté rouno, s nímž putoval řecký hrdina Iásón a jeho Argonauti, u Gibraltarského průlivu zase Herkulovy sloupy představující konec civilizovaného světa. Nechybí ani Minotaurův labyrint, který ve středověku symbolizoval duchovní cestu každého křesťana, stejně, jako bludiště nacházející se na podlahách katedrál.
Na Mappa Mundi je ilustrováno 15 biblických příběhů. Najdeme zde Rajskou zahradu, včetně Adama, Evy a hada. Eden je obklopen ohnivým kruhem, zabraňující lidstvu průchod. Další obrázek znázorňuje vousatého muže a loď plnou tvorů - Noemovu archu. Je zde také Babylonská věž nebo zakřivená čára namalovaná červeným inkoustem, jež ukazuje cestu Izraelitů skrz Rudé moře.
Ilustrace nebo plán cesty?
Mezi nejpozoruhodnější ilustrace patří bestiář. Najdeme zde exotické velbloudy, kteří mají pít pouze kalnou vodu, slony s dřevěnými bojovými konstrukcemi, ale také salamandra nebo bájného jednorožce. Texty říkají, že agresivní a zuřivé zvíře dokáže zkrotit pouze nevinná panna.
Zachyceny jsou zde i lidské monstrozity. V Africe se mají vyskytovat bezhlaví lidé s očima na hrudi, jež měl potkat i slavný císař Alexandr Veliký, nebo nebezpeční jeskyní lidé Troglodyté. Starověký národ měli popsat řečtí a římští historikové, včetně Hérodota, Strabóna a Plinia. Do Indie jsou zasazeni Sciapodi s jednou nohou. Tu měli používat jako slunečník.
„Po stránce kartografické je mapa velmi primitivní a neukazuje ani nejbližší okolí Richarda z Haldinghamu a Laffordu, které by měl dobře znát," píše se v učebnici Dějiny kartografie Geografického ústavu Masarykovy univerzity v Brně. Co když ale přesné znázornění zemského povrchu nebylo autorovým cílem? Mohl mít tajné znalosti o tom, kde se nachází ztracené biblické poklady? To zatím záhadologové netuší. Mappa Mundi tak zatím zůstává především jednou nejvýznamnějších historických map na světě.
Zdroj:
www.ancient-origins.net, www.epochalnisvet.cz, www.cs.wikipedia.org
